Věk je jenom číslo a na stará kolena se dají lámat i světové rekordy. Důkazem je inspirativní seniorka 99letá Betty Brusselová z kanadského New Westminsteru, která dokonce v jednom dni překonala hned tři plavecké rekordy. „Když závodím, nemyslím na nic. Jen počítám bazény, abych věděla, kolik mi jich ještě zbývá,“ cituje obdivuhodnou rekordmanku, která letos v červenci oslaví úctyhodné sté narozeniny, server TheGuardian.

Když důchodkyně vyhraje závod, září štěstím

Neuvěřitelně vitální seniorka dosáhla nejlepších plaveckých časů na světě ve věkové skupině 100 až 104 let. Do kategorie spadá, protože jí letos bude sto let. Nejvyšší mety pokořila v distancích 400 metrů volný způsob, 50 metrů prsa a 50 metrů znak. „Vždy se snažím najít tempo, které dokážu udržet. Při závodění toho od svého těla hodně vyžadujete. V posledním kole do toho dám všechno,“ svěřila se milovnice plavání.

Dámy a pánové, nejstarší letuška na světě. Létá už tak dlouho, že se dokonce zapsala do Guinnessovy knihy rekordů

Se zdoláváním rekordů si sportující důchodkyně hlavu moc neláme. „Na rekordy už ani nemyslím. Prostě jen plavu a dělám, co můžu. A když je to rekord, tak fajn. Když zvítězím, jsem šťastná, že jsem vyhrála. Ale když budu mít dobrý čas, budu šťastnější,“ vypráví Brusselová. Plavání zbožňuje. Díky němu získala sebedůvěru. Jakmile se ocitne ve vodě, všechny každodenní starosti jdou stranou.

Plavat se naučila v amsterodamských kanálech

Navzdory tomu, že letos oslaví neuvěřitelné kulatiny, si plavecká rekordmanka stáří moc nepřipouští. „Občas si připadám stará. Třeba když můj věk připomene nejmladší syn, kterému je sedmdesát. Ale ve skutečnosti si stará opravdu nepřipadám. Možná jen, když jsem opravdu unavená. Ale po zbytek času se stará prostě necítím,“ řekla serveru People žena, která se o závodní plavání poprvé začala zajímat v polovině šedesátých let.

Nizozemská rodačka má jedenáct sourozenců a plavat se naučila v kanálech poblíž Amsterdamu. Jako druhé nejstarší dítě ji rodiče ve 14 letech vzali ze školy a během druhé světové války měla na starosti péči o mladší sourozence. Do Kanady se světová rekordmanka přestěhovala se svým zesnulým manželem v roce 1959. Žili v městečku Grand Forks v Britské Kolumbii a vychovali tři děti. Poté Brusselová pracovala jako uklízečka, švadlena a v roce 1982 odešla do důchodu.