Když se kamarádce syn narodil, pomáhala jí s jeho výchovou. Nikdy by ji nenapadlo, že by k němu mohla chovat nějaké jiné city. Všechno se změnilo, když vyrostl.
Dlouholetá přátelství bývají pevná, ale vyplatí se je opečovávat a investovat do nich. Někdy totiž stačí jediná věc a mohou se rozpadnout jednou provždy. Své o tom ví čtenářka DámskéhoDeníku Lucie K. z Chomutova. „Znám syna mojí kamarádky od plenek, ale teď jsme se do sebe zamilovali. Je mi s ním dobře, i když je o hodně mladší a nemáme budoucnost. Cítím se hrozně trapně a zároveň se trápím, že se svojí nejlepší kamarádce nemůžu podívat do očí,“ napsala nám do redakce.
Poznaly se, když odjela studovat
Paní Lucie má kvůli románku obrovský pocit viny. Není si ale jistá, jak by měla situaci řešit. „Jsem zapletená do absurdního příběhu a nevím, jak z toho ven, protože se na jednu stranu stydím, na druhou stranu se cítím dobře jako už dlouho ne,“ vysvětluje. Syna svojí nejlepší kamarádky, která je o deset let starší, zná od doby, co se narodil. Studovala tehdy v Praze. Aby nemusela dojíždět nebo shánět místo na koleji, našla si pronájem.
S majitelkou domu, kde našla azyl, se velmi rychle spřátelily a jejich vztah vydržel dlouhé roky. „Tehdy byl ten desetiletý věkový rozdíl mezi námi docela velký. Považovala jsem ji za kamarádku, starší sestru i trošku za matku. Hodně jsme se sblížily,“ vypráví čtenářka. Když se bytné narodil malý syn Karel, paní Lucie jí s ním pomáhala. Kamarádství ženám vydrželo i poté, co dostudovala, našla si práci a odstěhovala se do vlastního bytu.
Pomáhala syna vychovávat
S kamarádkou byla stále v téměř nepřetržitém kontaktu, protože bydlely nedaleko od sebe. „Dá se říct, že jsem jejího syna i tak trochu vychovala. Chodila jsem k nim, hlídala ho, hrála jsem si s ním. Znám ho prostě od plenek. O to víc mě to celé mrzí. Je mi to trapné, ale nevím, jak se od toho odpoutat,“ svěřila se čtenářka. Kamarádčin syn ji měl vždycky rád. Roky plynuly a z něj vyrostl velmi pohledný a inteligentní mladík. Nikdy paní Lucii ale nenapadlo pohlížet na něj jinak než jako na dítě kamarádky.
Všechno se ale změnilo, když kamarádka odjela na dovolenou do Řecka. Požádala paní Lucii, zda by neohlídala její dům a nepostarala se o psa. „Ví, že jsem sama, a tak navrhla, ať se k ní na ty dva týdny nastěhuji. Odpadnou mi starosti s venčením a budu mít celý dům pro sebe, protože i její syn odjel s kamarády na vodu. Vlastně jsem to docela uvítala, protože žiji v bytě, takže zahrada a bazén byly vítanou změnou,“ vysvětluje paní Lucie.
Se synem kamarádky je šťastná
Jenže plány se změnily a Karel se nečekaně vrátil domů hned za dva dny. Paní Lucie se tedy chtěla sbalit a odjet. „Řekl mi, ať zůstanu, že nám udělá dobrou večeři, že si budeme povídat. Koupil dobré víno, pustil hudbu, rozproudil náladu. Bylo nám dobře. Nevím, jak se to stalo, ale skončili jsme v posteli. A prakticky jsme z ní nevylezli, dokud nepřijela kamarádka z dovolené domů,“ svěřila se paní Lucie.
Byla okouzlená a stejně tak Karel. Od té doby se s ním pravidelně schází. Má ale výčitky svědomí. „Nikoho nemám a ten kluk je skvělý, je s ním legrace, baví mě s ním trávit čas. Vím, že nemáme budoucnost, a mám pocit, že mu tím ubližuji, ale nemůžu si pomoci. Bojím se taky, co udělá kamarádka, až to zjistí. Je mi hrozně,“ vypráví paní Lucie. Pokusila se vztah ukončit, ale zamilovaný Karel nechtěl. „Ani já ve skutečnosti asi nechci. Jsem s ním velmi šťastná,“ dodala čtenářka.