Přestože se rodiče domnívají, že svého potomka dobře vychovali, někdy se to může zvrtnout. Marně pak kroutí nevěřícně hlavami a dumají, kde udělali chybu. Své o tom ví i čtenářka DámskéhoDeníku Lucie N. z Vysočiny. Myslela si, že svého syna dobře připravila pro život, ale pak přišla na to, že se zmýlila. „Stydím se za svého syna. Nezná se ke svému dítěti. Chová se jako darebák. Takhle jsem ho přece nevychovala,“ napsala nám do redakce pětašedesátiletá žena.

Přivedl spolužačku do jiného stavu

Paní Lucie se rozvedla a jako matka samoživitelka moc dobře ví, jak drsný může život být. Na výchovu malého syna byla sama, ale nevadilo jí to. O to víc se snažila být na něho přísná a vštěpovat mu hlavně slušnost, ohleduplnost a respekt. „Myslela jsem si, že z něj vyroste slušný člověk. Jenže jako matka jsem selhala. Alespoň se teď tak cítím,“ posteskla si čtenářka s tím, že syn se vydal ve stopách svého otce, který rodinu opustil a nejevil ani sebemenší zájem o své dítě.

Na střední škole se její syn totiž zamiloval do spolužačky Jitky. „Moc se mi to nelíbilo, protože oba byli moc mladí. Říkala jsem mu, ať ji nechá být, ale nedal si říct,“ popisuje paní Lucie. To, čeho se nejvíc obávala, se pak stalo. Syn přivedl dívku do jiného stavu, ale o svatbě nechtěl slyšet. Měl totiž jiné plány. Dostal se na vysokou školu a prostě odjel studovat. Dívčini rodiče se jí v podstatě zřekli a zůstala sama a bezradná.

Na svého chlapečka se ani nezeptá

Odpovědnost za čin syna převzala paní Lucie. Zoufalou Jitku i s chlapečkem, kterého porodila po maturitě, si vzala k sobě. „Cítila jsem, že to musím udělat. Bylo mi jí líto a můj syn se zachoval otřesně. A navíc šlo přece i o mé vnouče,“ svěřila se čtenářka. Paradoxně má nyní mnohem lepší vztah s Jitkou než se svým synem. Je na ni pyšná, protože také začala studovat vysokou školu. „I když se musí starat o malého, se kterým jí pomáhám, zvládá i studium skvěle.“

iZdroj fotografie: Freepik

Jitčini rodiče se o dceru ani vnuka nezajímají vůbec. Podobně jako syn paní Lucie. Po vysoké přijal nabídku pracovat v zahraničí. Občas matce zavolá, ale na své dítě se ani nezeptá. „Alimenty posílá, ale jako by zapomněl, že má syna. Nechápu, že může být tak lhostejný. Celý život mu vštěpuji, že musí být čestný, že musí nést následky svých činů, že prostě musí být dobrým člověkem. A on se chová jako ten největší sobec,“ postěžovala si čtenářka.

Bude se ženit, partnerka o dítěti neví

Vnuk paní Lucie roste jako z vody a momentálně chodí do školky. Ráda se o něj stará, ale stále častěji si uvědomuje, že to tak nebude napořád. „Jitka je mladá, žít u mě pro ni jistě není snadné. Určitě si najde partnera a netuším, co bude dál,“ zoufá si čtenářka. Možnost, že by se dala dohromady s jejím synem, nepřipadá v úvahu. „Nedávno mi volal a řekl mi, že se seznámil s nějakou ženou a plánují svatbu. Zaskočilo mě to,“ řekla paní Lucie. Plánovala totiž, že by ho i s vnukem navštívila. Syn to ale jednoznačně odmítl.

„Snacha mi zakázala kontaktovat vnoučata, protože ji můj syn opustil kvůli jiné ženě,“ vypráví milující babička

„Řekl mi, že ho nechce vidět, že si nenechá zkazit svatbu nemanželským dítětem, o kterém jeho partnerka neví. Asi na tu svatbu ani nepojedu. Synovo chování prostě nemůžu přenést přes srdce. Nepoznávám ho. Vyrostl z něj narcis, egoista, a ještě ke všemu lhář. Stydím se za něj,“ rozčílila se paní Lucie. Marně vzpomíná na okamžik, kdy se jí synova výchova vymkla z rukou. Někdy se jednoduše dítě nechová podle představ rodiče. Ale když dospěje, je čas ho nechat jít vlastní cestou.