Muž se podělil o životní příběh aneb Jaká byla výchova otcem, který má Downův syndrom. Prý nemůže být pyšnější

„Jsem na svého otce hrdý. Nestydím se za to, že jsem syn muže s Downovým syndromem.“ Říká Sader Issa ze Sýrie.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Downův syndrom je označení pro souhrn příznaků způsobených vadou chromozomu. Projevuje se zejména odlišným a pomalejším vývojem buněk, což se v důsledku projeví na celém těle a mentalitě jedince. Zásadně však není omezena schopnost mít děti, o čemž ví své i Sader Issa, jehož otec touto nemocí trpí. Nevnímá to však jako překážku, naopak je rád, že má takového milujícího tátu.

Dostávalo se mu nekonečné množství lásky

Sader v době podávání rozhovorů o životě se svým otcem studoval zubní lékařství na vysoké škole. Vzpomínal mimo jiné na to, jak jej táta Jad prezentoval na veřejnosti slovy „Můj syn je doktor.“ Tak moc ho těšilo, že z jeho syna vyrostl silný samostatný muž, proto ho takto pokaždé představoval. Sader zase všude tvrdí, že je hrdý na to, kdo je jeho otec.

Lidé s Downovým syndromem sice mohou být méně inteligentní a v zásadě pomalejší, nic to však nemění na jejich potřebách a citech. Pokud by je dokázala společnost přijmout, mohli by prožít normální a plnohodnotný život. Sader vzpomíná na své první roky jako na dny plné zábavy a lásky, jíž mu otec dával nepřeberné množství.

Je ojedinělé mít v takové situaci dítě

Podle informací Národního kongresu Downova syndromu se nestává příliš často, že by jedinci trpící touto nemocí měli vlastní děti. Není to však zcela nemožné, jelikož jim v tom nebrání žádná fyzická překážka. Podle Sadera neexistuje ani žádná jiná a lidé by se měli přestat na osoby s Downovým syndromem dívat skrz prsty. Nejsou podle něj nijak výrazně odlišní od ostatních.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Sader Issa | صادر عيسى (@saderissa)

Sice uznává, že jeho otci trvají některé úkoly déle, ale nakonec je splní a dosáhne toho, čeho chce. I lidé s Downovým syndromem mají podle Sadera své sny a své cíle, a není nemožné jich dosáhnout. I tito jedinci mají city a dokáží je sdílet s ostatními. Sader žádá veřejnost, aby tak zacházela se všemi lidmi s respektem, který si zaslouží. On sám je dobrým příkladem toho, že ani výchova dítěte v takovýchto podmínkách není nemožná.

Zdroj: The Info

Diskuze Vstoupit do diskuze
100 lidí právě čte
Zobrazit další články