Žijete nezdravě, nesportujete a máte nadváhu, pak vám hrozí trombóza. Víme, jak se projevuje a jak ji předcházet.
Krevní sraženiny jsou velkým obávaným strašákem mnoha lidí. A není se čemu divit. Jde o závažné onemocnění, které může mít až fatální následky. O co vůbec jde? Hluboká žilní trombóza je omezení žilního systému, tedy, že žílami teče menší množství krve, než by mělo. Také se vytvářejí krevní sraženiny a ucpávají cévy a žíly. To opět vede k rozvinutí dalších nemocí a zdravotních komplikací. Například pokud se dostane sraženina do plic, způsobí plicní embolii. A ta může být pro člověka smrtelná. Sraženina se také může krevním řečištěm dostat do srdce nebo do mozku a zapříčinit mrtvici nebo záchvaty.
Faktory, které způsobují hlubokou žilní trombózu
Hluboká žilní trombóza vzniká v končetinách. Ale k jejímu propuknutí je třeba nějaké příčiny. Většinou je to imobilizace, trauma nebo třeba infekce.
- Dědičnost je velmi významným faktorem. Různé leidenské mutace a snížené hladiny určitých proteinů a plazminogenů.
- Dlouhé cestování třeba autem nebo letadlem.
- Kouření.
- Nulový pohyb ve volném čase a obezita.
- Nádorová onemocnění.
- Užívání hormonů a antikoncepce.
- Složitý úraz a zlomeniny.
- Vysoký věk. Senioři jsou velmi ohroženou skupinou.
Jaké jsou příznaky hluboké žilní trombózy
Jedná se o ucpání cév a žil. Takže to vyvolává samozřejmě průkazné komplikace. Mezi nejčastější patří otoky. Nohy, kterých se to hlavně týká, jsou zvětšené, začervenalé a na první pohled je poznat, která je postižená trombózou. Objevují se různé bolesti, díky kterým nemocný nemůže často ani chodit. Končetiny a zasáhnuté oblasti jsou teplé na dotek a doktor používá i palpaci dolních končetin.
Bylo řečeno, že se trombóza často rozšíří až do plic a vznikne plicní embolie. Ta se projevuje dušností, pocitem tonutí a úmorným kašlem.
Vyšetření
Je několik průkazných vyšetření, které potvrdí nebo vyvrátí hlubokou žilní trombózu.
- V prvé řadě je důležité zjistit zdravotní stav celé rodiny. Zda již někdo neměl krevní sraženinu nebo plicní embolii a u žen pak zjišťujeme proběhlé potraty.
- Poté následuje fyzické vyšetření pacienta pohmatem.
- Nakonec lze provést CT, sonografie nebo ultrazvuk, který odhalí, jak to vypadá uvnitř. Sono je první možností, jde o neinvazivní levnou metodu. Dokáže zobrazit celý žilní systém končetiny. K CT vyšetření se přistupuje hlavně pokud je podezření na nitrohrudní žíly.
Pokud se zobrazí hluboká žilní trombóza následuje genetické vyšetření, testuje se srážlivost krve, hodnotí se stav cév a žil, hledají se případné rakovinové útvary a další.
Léčba trombózy
Pokud lékař zhodnotí stav pacienta a určí tuto diagnózu, v prvé řadě je nutné zajistit lepší průchodnost krve žílami a cévami. Jinak by totiž mohl dotyčný přijít i o končetinu. Také je nutné zajistit, aby se krevní sraženiny nedostaly do plic a nezpůsobili embolii. Podává se i známý lék heparin nebo warfarin. Další metody léčby je trombolýza nebo kavální filtr, který má za úkol zachytit všechny úlomky trombu.
Prevence hluboké žilní trombózy
Velmi důležitá je hydratace, pravidelný pohyb a zdravá životospráva. Potraviny bohaté na vlákninu pomáhají předcházet křečovým žílám. Někteří jedinci však budou do konce života odsouzeni k užívání léků.