Některé ženy mohou mít díky technologiím plodnosti děti v rekordně vysokém věku, je zcela jiné ve stejném věku otěhotnět přirozeně. Pokud je vám 40, je šance na početí drasticky snížena.
Existuje také věk, kdy je možnost otěhotnět zcela nemožná. I tady ale jsou případy, které dokazují, že je možné mít dítě i ve velmi požehnaném věku. V televizi a v médiích se například objevila informace o Margaritě Louis-Dreyfusové, která v padesáti letech porodila dvojčata.
Jaké mají pozdní těhotenství vliv na zdraví matky a dítěte?
Na základě některých případů se porodník-gynekolog François Olivennes domnívá, že těhotenství některých celebrit pramení z lékařského ošetření, jako je například darování vajíček. To se ale nedá předjímat. Pokud ale skutečně dochází k pozdním přirozeným těhotenstvím, je to velmi výjimečné a odborníci uvádějí údaje, které hodnotí šance na přirozené otěhotnění v každém věku.
Ve věku nad 45 let se o 20 % menší šance na oplodnění. Od věku 40 let se šance na přirozené otěhotnění snižují. U žen ve věku 25 let je přitom šance 90 %. Aby mohly mít dítě, některé ženy jsou schopné obětovat téměř cokoliv. To byl právě případě 50leté ženy, která požádala matku, aby odnosila dítě. Specialisté na porody žen vyvolávají mylnou představu, kterou chtějí vyvrátit. V Evropě prý často inklinujeme k názoru, že po 48-50 letech může být těhotenství riskantní. Vysvětlují to tím, že nebezpečí nemusí nutně ovlivnit život těhotné ženy. Ve věku 45 let existuje osmkrát vyšší riziko úmrtí na těhotenství, ale počet žen, které kvůli svému těhotenství zemřou, je velmi nízký. Podle agentury pro statistiku v oblasti zdraví má žena, která chce dítě ve věku 30 let, 93 % šanci, že otěhotní. Ve 40 letech se tyto šance snižují na 65 %.
Šance na otěhotnění se snižují z biologického důvodu
Profesor François Olivennes je také specialistou na léčbu neplodnosti a vysvětluje, že u žen ve věku 40 let je méně oocytů, Pokud si žena v tomto věku přeje asistovanou reprodukci, pravděpodobnost otěhotnění se bude lišit podle věku. Ve věku 25 let je to 25 %, 12 % ve věku 35 let a 6 % ve čtyřiceti letech. Mladší ženy mohou otěhotnět s vlastními vajíčky, ale u žen ve věku 45 let je to téměř nemožné. Žena, která uvažuje o dítěti a je starší, může vyzkoušet metody in vitro nebo se uchýlit k dárcovství vajíček.
Jaká jsou rizika otěhotnění po 40. roce věku? Mluvíme-li o vysoce rizikovém těhotenství po 40. roce životě, je to proto, že žena může své dítě vystavit riziku. S věkem se zvyšuje rychlost chromozomálních abnormalit v oocytech. Ve věku 30 let se odhaduje na 30 % oocytů. Není to ale jediné nebezpečí pozdního těhotenství. Mezi 40 až 44. rokem života je riziko potratu 34 %. Vliv na to má stáří vajíček.
Ženy mnohdy čekají na nejlepší čas, který ale nemusí přijít
Mladé dívky a ženy nečekají na první příležitost, aby mohly mít dítě. Většinou dlouhá léta studují, poté se vypracují na nějaké dobré místo, aby si ušetřily peníze, našli vhodného partnera a zařídili si společné bydlení. Někdy ale může být na dítě pozdě. Nejlepší věk pro početí je kolem 25 let. Čím bude žena starší, tím těžší bude otěhotnět, i když výjimky potvrzují pravidlo. Není tak překvapením, že na první pokus otěhotní žena ve věku 40 let, která už dítě ani neplánovala, ale mladým párům kolem 20 let se nedaří potomka počít.
Gynekologové neschopnost počít dítě řeší po asi roce intenzivního snažení se. Důležitá je pravidelnost sexuálního styku, stejně jako zdravá životospráva obou partnerů. Je nutné nepodléhat tomu, že se otěhotnět nepodaří. V dnešní době se nabízí několik variant v případě, že otěhotnění nejde přirozenou cestou. Nejdříve mohou žena i muž vyzkoušet přírodní metody v podobě bylinek, které podpoří otěhotnění.
Pokud to nepomůže, existují i různé léky, které srovnají hladinu hormonů. Důležité je omezit alkohol a podobné látky, které jsou pro tělo toxické a mohou ovlivnit snažení o potomka. Hlavním faktorem je také psychické zdraví. Většina žen se upíná na to, že dítě chtějí, a nesoustředí se na nic jiného. Sex je jen za tímto účelem, žena může partnera nutit do sexu jen proto, že touží po dítěti. Partner ale takové chování nemusí akceptovat.