Trombóza je onemocnění způsobující cévní sraženiny. Tento stav je potenciálně smrtelný. Jedná se o třetí nejčastější příčinu úmrtí v rozvinutých zemích. Je tedy důležité znát její příznaky.
Trombóza se někdy označuje jako zánět žil. Je to děj, při kterém dochází ke sražení krve v cévě. Ta pak ovlivňuje tepnu nebo žílu a zhoršuje průtok krve. Pokud postihuje žíly, hovoříme o žilní trombóze, pokud tepny, pak se nazývá arteriální trombóza. Postihuje především povrchové žily, nejčastěji pak žíly dolních končetin. Může se ale objevit i v pažích, hrudníku nebo krku.
Trombóza může být smrtelná
Trombóza může být příčinou mnoha komplikací. Pokud se sraženina utrhne a putuje do plicní tepny, způsobí plicní embolii a v krajních případech i náhlou smrt. Arteriální trombóza může být příčinou infarktu myokardu nebo může vést ke vzniku cévní mozkové příhody a dalších cévních příhod dolních končetin nebo střev.
Žilní trombóza neboli flebitida je charakterizovaná postižením povrchové nebo hluboké žíly. Arteriální trombóza může na druhé straně blokovat tepnu a tím pádem i jednu z cév zásobující určitou oblast těla. Na vznik arteriální trombózy má vliv několik faktorů. Nejčastěji se jedná o kouření nebo užívání hormonální antikoncepce a kortikosteroidů. Příčinou žilní trombózy může být rakovina, bakteriální infekce, intravenózní injekce léku, křečové žíly, sedavý způsob života nebo zranění. Roli hraje i dědičnost, vyšší riziko mají také lidé s poruchou krvácení.
Vyšetření provádí odborník
Trombózu diagnostikuje odborník pomocí zobrazovacích vyšetření. Krevní testy mohou ukázat hladinu D-dimeru, látky, která indikuje vývoj krevní sraženiny. Léčba se liší podle typu trombózy. Pokud se jedná o žilní trombózu, která nejčastěji postihuje dolní končetiny, podávají se injekce a léky proti bolesti. Mohou být nasazeny léky ředící krev heparinového typu, aby se zabránilo migraci nebo šíření sraženiny. Pokud tato nemoc způsobí výraznou překážku, mohou odborníci podávat fibrinolytika k rozpuštění sraženiny.
Po dobu dvou let nosí pacient elastické kompresní punčochy nebo punčocháče, aby se zabránilo dalším komplikacím. Pokud sraženina uvízne v hluboké žilní síti, hrozí riziko opakované plicní embolie. Pak je možné zvážit instalaci filtru, který blokuje sraženinu dříve, než stihne migrovat do plicních tepen. Tím se výrazně sníží riziko úmrtí.
Arteriální trombóza vyžaduje okamžitý zásah
V případě arteriální trombózy musí být zásah bezprostřední, protože může způsobit infarkt nebo mozkovou mrtvici. Zablokovaná tepna se může zničit už po několika hodinách, kdy v ní přestane proudit krev. Během operace musí lékař odblokovat krevní kanál, aby udržel fungování životně důležitých orgánů. Pokud arteriální trombóza způsobí infarkt, podávají se fybrinolytika, která rozpustí vše, co tepnu blokuje.
Součástí prevence proti žilní trombóze je vyvarovat se nadváhy a braní perorální antikoncepce. Důležitá je pravidelná fyzická aktivita, v případě křečových žil také nošení zadržovacích punčoch. Rizikem je i sedavý způsob života. Pokud máte sedavé zaměstnání, zkuste se alespoň jednou za hodinu protahovat nebo se projít.
Jak se nemoc projevuje?
Žilní trombóza se v dolních končetinách projevuje bolestí a ztvrdnutím postižené oblasti. Pokud zasáhla povrchovou žílu, lze si všimnout zarudnutí a tepla. Někdy se může objevit i namodralé nebo bělavé zbarvení. Také je charakteristická tvorba otoků a lesklý nebo napjatý vzhled kůže. Hluboká žilní trombóza je v 50 % případů asymptomatická.
Arteriální trombóza se projevuje v závislosti na oblasti, kterou postihuje. Pokud se sraženina vytvoří v mozkové tepně, příznaky jsou stejné jako u cévní mozkové příhody. V případě srdeční tepny jsou projevy podobné jako u srdečního záchvatu a u dolních končetin se projevuje ostrou bolestí, bledostí, chladem nebo dokonce zmizením pulzu na dotyčném orgánu. Pokud se sraženina vytvoří v tepnách zásobujících srdeční trakt, můžeme vnímat trvalou bolest břicha.
Zdroj: StopTheClot
Lifestyle
|
PŘEČTENÍ: 39119
Lifestyle
|
PŘEČTENÍ: 42062
Lifestyle
|
PŘEČTENÍ: 37617
