Stařenka si do restaurace donesla vlastní jídlo, aby si ho tam mohla sníst. Mladý číšník, který ji obsluhoval, se zachoval tak, jak nikdo z přihlížejících nečekal.
Na internetu naleznete mnoho příběhů o dobrých lidech, kterým není lhostejný život ostatních, a především těch, kteří už mají téměř celý život za sebou a chtějí si užívat klidné stáří, přestože nemají moc peněz a žijí velmi skromně. Jeden mladý číšník ukázal, že má srdce na pravém místě. Kavárna, ve které pracuje, se díky jeho činu stala velmi oblíbenou a navštěvuje ji nyní velké množství lidí.
Začala v restauraci jíst donesenou suchou kůrku
Mladý číšník jménem Daniel pracuje v kavárně už nějaký ten pátek. Svou práci miluje, snaží se být pečlivý a přívětivý, a i když nemá zrovna svůj den, zákazníky obsluhuje s úsměvem a elánem. Potkal zde už mnoho různých lidí, kteří jej nějakým způsobem překvapili, ale jedna zákaznice se mu naprosto vryla do paměti. Situaci, co s ní zažil, vidělo mnoho lidí a jeho reakce je chytla za srdce.
Jednoho dne do kavárny přišla starší babička, která byla buď bez domova nebo velmi chudá. Vypadala tak křehce a zranitelně. Posadila se a třepala se zimou. Když k ní Daniel přišel, řekla mu, že jí je velká zima a požádala jej o sklenici horké vody. Poté vytáhla suchou kůrku chleba a začala ji jíst. Zákazníci, kteří vše viděli, se začali bát, že ji číšník vyhodí, protože se v této kavárně nesmí konzumovat vlastní jídlo. Navíc když si vyžádala jen vodu. Jeho reakce však všechny překvapila a dojala.
Jeho úžasný čin dojal spoustu lidí
Daniel jí donesl čaj spolu s mnoha druhy sladkého pečiva, navíc jí ještě zabalil bochník chleba. Když stařence řekl, že jí ještě přinese horkou polévku, nevěříc ve své štěstí, se téměř rozplakala. Přihlížející nemohli uvěřit svým očím. Nikdo z nich by si totiž nepomyslel, že na světě ještě existují tak dobří lidé jako tento mladý číšník. Dobré skutky by lidé měli dělat mnohem častěji. I maličkosti totiž dokáží udělat krásný den a velkou radost.
Když stařenka dojedla a opustila kavárnu, někteří hosté číšníkovi tleskali, podávali mu ruce a děkovali za jeho úžasný čin. Příběh poté dále šířili mezi svými známými, díky čemuž se mladík stal hrdinou s dobrým srdcem. Od té doby do kavárny chodí stále více a více lidí, protože se tam cítí dobře a ví, že je obsluhuje milý a hodný člověk.