Po letech vztahu plného cestování a volnosti se z jejího muže stal „gaučák“. Chtěl se usadit, ona měla pocit, že ji tohle „nicnedělání“ dusí. Rozvod jí připadal jako jediná možnost.
Společně procestovali, co mohli. Mladý pár si užíval života bez závazků. Dokonce si nechtěli pořídit ani vlastní bydlení. Po několika letech se však její muž cítil čím dál tím lépe v domácím pohodlí před televizí. „Náš život bezstarostných cestovatelů se začal pomalu měnit a já jsem se s tím jen těžce smiřovala,“ napsala do redakce naše čtenářka Jana Kořínková. Vše vyústilo v rozvod a následné hořké probuzení do reality.
Milovali sport a cestování
S Markem ji seznámili společní přátelé. Už na začátku mezi nimi přeskočila jiskra. Oba měli podobné zájmy. Rádi sportovali a objevovali krásy přírody. Ani jeden nebyl příznivcem divokých večírků, raději o víkendu nasedli na kola nebo podnikali výlety s batohem na zádech. Po pár měsících si pronajali byt v Praze a začali plánovat svatbu.
Jejich život byl plný aktivit a většinu ušetřených peněz obratem investovali do cestování. „Pořád se něco dělo, poznávali jsme nová místa, nové lidi. Ostatní nám náš aktivní život záviděli a oba jsme to milovali,“ vzpomíná Jana na první roky jejich vztahu. Asi po čtyřech letech však na Markovi začala pozorovat změny.
Jí bylo 29 let a cítila se stále mladá, na rodinu zatím nepomýšlela. Marek byl o pár let starší a čím dál více zmiňoval, že už by se rád usadil. Začalo mu vadit, že nemají žádné ušetřené peníze ani vlastní bydlení. Janu však představa hypotéky děsila. Stále si v hlavě chovala sen o tom, že jednoho dne jednoduše pustí podnájem a odjedou do zahraničí třeba na celý rok.
Hypotéka jí připadala svazující
„Nemít vlastní byt mi dávalo pocit svobody. Mohli jsme se kdykoli sbalit a odjet třeba do Ameriky nebo Asie. Najít si tam práci a procestovat celou zemi.“ Jejich společné výlety, bláznivé akce a aktivní život se postupně začaly vytrácet. Marek stále častěji a stále raději trávil čas doma. Sledoval sportovní zápasy, četl knížky a zbláznil se do vaření. Pro aktivní Janu to byla naprostá noční můra.
Vůbec nevěděla, co má doma dělat, a nudila se. Brzy se začali hádat. Ona mu vyčítala jeho lenošení, on ji obviňoval, že je jako malé dítě. Vysvětloval jí, že doba bláznivin skončila, že by se měli posunout zase dál. „Nechtěla jsem se vzdát svých snů. Představa generálních víkendových úklidů, sobotního startování pračky a nákupů v přeplněných supermarketech mě přímo dusila. Chtěla jsem stále cestovat a užívat si života jako dříve, ale Marek už byl někde jinde.“
První měsíc si užívala, pak přišly paniky
Vše vyústilo v docela poklidný rozvod. Marek ji nepřemlouval, i on věděl, že se jejich představy naprosto rozešly. „První měsíc po rozvodu jsem se cítila jako znovuzrozená. Po měsících jako ve vězení jsem si začala opět užívat. Zařídila jsem si nově pronajatý byt a odjela na prodloužený víkend do mých milovaných hor.“ V následujících měsících se však věci začaly měnit. Jana se vracela do prázdného bytu. Neměla moc lidí, s nimiž by si mohla promluvit. Všichni přátelé už měli pevné vztahy i malé děti.
Nadšení pro sólové cestování brzy opadlo. Chybělo jí to sdílení krásných výhledů s někým, kdo to prožívá stejně. Do jejího života se vkradla samota, a dokonce ji začaly přepadat záchvaty paniky. Stále častěji bilancovala vztah s Markem. Najednou jí přišlo, že to vlastně nebylo tak hrozné. Zatím si jen v koutku duše začíná připouštět, že nejspíš udělala nejhorší rozhodnutí svého života.