„Nenávidím svoji sousedku, je to hrozná drbna. Špehování je na denním pořádku,“ zoufá si žena

Čtenářka se svěřila s těžkými situacemi, jež zažívá se svou sousedkou. Neustále se cítí být sledována a pomlouvána před ostatními.

i Zdroj fotografie: iStock
                   

V dnešní době je stále těžší najít si vhodné a vysněné bydlení. Na stavbu či koupi rodinného domu spousta rodin nemá dostatek financí, a tak většina z nich bydlí buď v podnájmech, nebo vlastních bytech v panelácích, či podobných bytových domech. A bohužel si člověk sousedy nevybírá. I když se zprvu může zdát, že jsou milí a ochotní, opak bývá často pravdou. Po čase totiž ukáží svou pravou tvář, až se člověk nestačí divit, s jakými spolunájemníky má tu čest. To je také případ čtenářky Jitky, která se prostřednictvím e-mailu svěřila se svým trápením.

Vypadala jako skvělá kamarádka

Paní Jitka Čeláková bydlí ve čtyřpokojovém bytě v jednom českém městě spolu s manželem Jirkou a dvěma dětmi. Dcera momentálně studuje na vysoké škole a syn je ve třetím ročníku na střední škole. Než koupili současný byt, chvíli bydleli u rodičů, avšak to ani pro jednu stranu nebylo vyhovující, a tak se snažili najít jiné bydlení. Trvalo to docela dlouho, ale před pár lety konečně narazili na vhodný byt, který byl v dobré lokalitě, takže to manželé neměli daleko do práce. Navíc díky tomu mohlo mít každé z dětí vlastní pokoj, což už bylo v jejich věku nutností.

Byt tedy bez váhání koupili a těšili se na spokojenější život. Jako rodina fungovali skvěle, jejich manželství bylo velmi harmonické a své potomky vychovali ke slušnosti a skromnosti. Když se stěhovali do nového bytu, přišla k nim jedna z nových sousedek a nabídla jim svou pomoc. S díkem odmítli, avšak za chvíli už přišla i se svým manželem a společně odnosili věci do jejich nového bytu. Paní Čeláková to brala jako dobré znamení a okamžitě si s těmi milými lidmi padli do noty. Od té doby se často navštěvovali, pomáhali si a žena byla ráda, že má tak skvělé sousedy.

Paní je už zoufalá a neví, jak dál

Ovšem po čase, když šla do práce, uviděla svou sousedku Jiřinu, jak stojí za dveřmi vedlejšího bytu a poslouchá. Říkala, že se tam hádají a měla z toho velkou radost. To paní Čelákovou překvapilo, ale jelikož spěchala, hodila to za hlavu. Avšak od té doby si začala všímat, že Jiřina, která byla čerstvě v důchodu, stále vysedává před domem a pomlouvá ostatní nájemníky. Špehuje je a neustále zjišťuje věci z jejich soukromí. A když se paní Čeláková nechtěla těchto řečí účastnit, začala pomlouvat i ji.

sousedka iZdroj fotografie: Depositphotos

Sledovala ji, jak se opaluje na balkoně, nahlížela, co nese v tašce s nákupem, a poslouchala za dveřmi. Poslední kapka pro paní Čelákovou byla, když si Jiřina odchytla její dceru a řekla jí, že je dost stará na to, aby už bydlela sama, a proč jí její tatínek zubař nezařídí nějaký podnájem. Žena šla tedy za sousedkou, aby si stanovila určité hranice, ale ta jí začala vyhrožovat, že na ni zavolá polici, a začala volat o pomoc.

Paní Čeláková je nyní úplně bezradná, a i když si sousedky nevšímá, stále vnímá její pomluvy a špehování. Avšak nemá o tom žádný důkaz. Je z toho už tak zničená, že zvažuje, že se i s rodinou odstěhuje. „Co mám dělat? Mám ji udat, nebo na ni vymyslet nějakou pomstu? Vážně nevím…“ zoufale píše paní Čeláková.

Co byste paní Jitce poradili?

Diskuze Vstoupit do diskuze
57 lidí právě čte
Zobrazit další články