Syn vzal svého starého a nemocného otce na večeři do restaurace. Od jednoho hosta si vysloužili slova, která zasáhla všechny přítomné.
Muž vzal svého starého a nemocného otce do restaurace. Důchodce byl velmi slabý, i když se během jídla snažil, neměl ani dost síly na udržení příboru. Z toho důvodu mu veškeré jídlo padalo na oblečení a na stůl. Ostatní zákazníci restaurace se na něho dívali znechuceně a na dvojici vrhali nepříjemné pohledy. Někteří se dokonce i zlomyslně smáli, což byla velmi nepříjemná situace.
Setřel zbytky jídla
I přes svůj špatný zdravotní stav chtěl starý muž žít stále samostatně a v souladu se svými dřívějšími zvyky. Nehodlal zůstat zavřený ve svém domě. Netoužil jen sedět u televize a luštit křížovky. On a jeho syn nevěnovali pozornost chování ostatních hostů. Necítili se během této situace trapně a chovali se i nadále slušně. Jakmile dojedli večeři, vzal syn otce na toaletu.
Tam mu setřel zbytky jídla z vrásčité tváře a vyčistil skvrny na oblečení. Důchodce si také pečlivě učesal ofinu a narovnal brýle. Když oba odcházeli, v celé restauraci bylo naprosté ticho. Syn zaplatil účet a šli s otcem k východu. Jeden host však zastavil starého muže a zeptal se jej: „Něco jste zde nechal, že?” Oba pány na odchodu tato otázka zmátla. Nevěděli, co tím host myslí.
Obětavost a oddanost
Stařec odpověděl: „Ne, nic jsem po sobě nenechal.“ Cizinec pokračoval dále v rozhovoru: „To se ale mýlíte. Dnes jste dal důležitou lekci zde shromážděným dětem a otcům. Doufám, že jednoho dne se jim dostane tak velké úcty a lásky.“ Jen tento jeden člověk si dokázal všimnout obrovské obětavosti a oddanosti syna. Také velmi milého chování, které vyjadřoval ke svému otci.
Všiml si toho pouze jeden člověk, a to byla restaurace skoro plná. Každý z nás by se měl starat o své staré rodiče, pravděpodobně se v budoucnu dobro vrátí a naše děti se o nás postarají také. Rodiče jsou nanejvýš důležití a plnohodnotně si zaslouží naši úctu. Věnovali nám celý svůj život, peníze a čas. Sdílení tohoto příběhu otevírá oči mnoha lidem.