V životě sehrávají podstatnou roli maličkosti. Pro někoho může být obyčejný lidský kontakt neskutečně cenou komoditou.
Práce pokladní u kasy v supermarketu na první pohled vypadá velmi obyčejně. Je ale vhodná pro toho, kdo rád pracuje s lidmi, protože s nimi se setkává po celou pracovní dobu. Musí být usměvavý a nedat najevo, že se mu něco nelíbí. Dánka Louise Lund Nilsson svou práci v obchodě dělá s chutí. Komunikace se zákazníky ji naplňuje pohodou a dělá jí dobře, když jsou zákazníci spokojení. Pro každého má milý úsměv.
Objetí na každý den
Když před čtyřmi lety pracovala Louise v obchodě s potravinami v dánském městě Hørsholm, vždy mezi 10:00 a 10:30 hodinou do něho přicházel postarší muž, jenž se jmenoval Keld. Mezi Louise a jím panovala tichá dohoda o přátelském objetí, které každodenně praktikovali. Keld říkal, že je to pro něho velká vzpruha. Na první pohled vypadal velmi unaveně a bylo vidět, že objetí od Louise ho vždy povzbudí.
Když Keld přestal chodit
Na pravidelnost Keldova příchodu do obchodu si Louise zvykla, dokonce si podle něho mohla i seřídit své hodinky. Proto ji překvapilo, když jednoho dne Keld nepřišel a neukázal se ani následující dny. Divila se tomu a přemýšlela, čím to může být. Pravdu ji ozřejmil až Keldův syn, který se za ní v obchodě zastavil. Vysvětlil jí, že Keld byl vážně nemocný, měl rakovinu v posledním stadiu. Jeho návštěva v obchodě a objetí s Louise pro něj byly každodenní vzpruhou, jež ho držela při životě.
Poslední Keldovo přání
Keldův syn poprosil Louise, aby se zúčastnila jeho pohřbu a při něm držela rakev. Louise se ostýchala, že přece tak významnou roli nemůže zastávat obyčejná, a hlavně neznámá prodavačka z obchodu. Syn ale odvětil, že to bylo Keldovo poslední přání a sluší se, aby bylo splněno. Louise tedy nakonec souhlasila a tento skutek pro Kelda udělala.
Zažili jste nějakou situaci, která se ukázala jako zásadní?