Přečtení zabere jen chviličku, ale otevře vám oči: 4 životní lekce této staré dámy by si měl zapamatovat každý

Pravdou je, že čím je člověk starší, tím je moudřejší. A mnohonásobně více to platí u lidí, kteří si zažili spoustu věcí, jež jim otevřely oči a přiměly je dívat se na svět zcela novým pohledem. Jedna stará žena se nyní s okolím podělila o poznatky, jež během svého života získala a které jí utkvěly v paměti. Tyto 4 životní lekce vás přimějí se zamyslet a uvědomit si, jak moc byly pravdivé tehdy, ale zůstávají pravdivé dodnes.

Přečtěte si 4 životní moudra této staré dámy

Buďte v životě ohleduplní ke všem lidem, se kterými se setkáte

Když žena studovala na vysoké škole, dal jim jeden z profesorů test. Všichni si mysleli, že se jedná o běžnou písemku, ale poslední otázka je zarazila – Jak se jmenuje školní uklízečka? Studentka se domnívala, že se jedná o nějaký vtip, a jelikož neznala správnou odpověď, nechala kolonku nevyplněnou. Kvůli nezodpovězení této otázky dostala horší známku. Profesor jim chtěl tímto ukázat, že jsou všichni lidé důležití a zaslouží si pozornost. Žena si dodnes pamatuje, že se uklízečka jmenovala Marie.

Vše může být jinak, než se na první pohled zdá

Tato stará dáma byla kdysi, když seděla v cukrárně, svědkem toho, jak se blízko ní posadil malý chlapec a zeptal se číšníka, kolik stojí zmrzlinový pohár. Ten mu odpověděl, že 20 Kč. Hoch tedy začal počítat drobné a netrpělivý číšník jej urgoval, aby si objednal. Dále se zeptal, kolik stojí jen kopeček zmrzliny, dostalo se mu odpovědi, že 10 Kč. Chlapec si jej tedy objednal. Číšník mu pochoutku donesl, on ji snědl, nechal na stole peníze a odešel. Když číšník zjistil, že mu klučina nechal na stole celých 20 Kč, rozplakal se. Hoch si neobjednal pohár jen proto, aby mu mohl nechat spropitné.

Každá životní překážka je příležitostí pro zlepšení

Stařenka vzpomíná na příběh, který jí vyprávěl její děda. V dávné minulosti přivalil král doprostřed cesty velký kámen a poté se ukryl do křoví a sledoval, kdo se jej pokusí odstranit. Silní bojovníci a vojáci tuto překážku jen obešli, ani se kámen nesnažili odvalit. Nikdo z kolemjdoucích nic neudělal, až chudý rolník, který chtěl projít, odložil svůj vozík a několikrát do balvanu zatlačil. Podařilo se mu jej odstranit až po dlouhé době, ale v díře po něm objevil měšec s penězi a vzkazem od krále: „Dukáty patří tomu, komu se podařilo dostat kámen z cesty.“

Nejkrásnější jsou upřímné dary od srdce

Když žena dobrovolničila v nemocnici, zažila tam velmi silný okamžik. Starala se o dívenku, která trpěla velmi vážnou nemocí. Pomoci jí mohl jen její mladší pětiletý bratr, který by jí daroval krev, v níž mu kolovaly potřebné protilátky. Doktor mu vysvětlil závažnost situace a zeptal se ho, zda by mohl své sestře darovat krev. Ten chviličku přemýšlel a poté s jistotou souhlasil. Při odběru krve ležely děti na postelích vedle sebe, chlapec se usmíval, když viděl, že je jeho sestřičce díky němu lépe.

iZdroj fotografie: Freepik

Po chvíli ale posmutněl a s odhodláním v očích se podíval na lékaře a zeptal se jej: „Začnu umírat hned teď?“ Hoch špatně pochopil doktorovo vysvětlení a byl přesvědčen o tom, že své sestře musí dát veškerou svoji krev, aby jí pomohl. Musel ji tak moc milovat, když souhlasil s tím, že jí svou smrtí zachrání. Proto když člověku darujeme něco, na čem nám opravdu záleží, je to to nejlepší, co můžeme udělat.