Když žena uviděla na své zahradě kojota, zajímala se o to, jak a hlavně proč se tam dostal. Když zjistila že je zraněný, rozhodla se že ho zde nemůže ponechat jeho osudu a že mu musí pomoci
Samice několik minut otálela a rozhodovala se, zda se má k záchranářům přiblížit, nebo raději zůstat v bezpečí opodál. O své mládě se však bála.
Matka kojota se na muže nevrhla
Dospělá samice kojota vypadala, že chápe, co se s jejím mládětem děje, a chtěla, aby mu přišli pomoci lidé.
Proto postávala v okolí a jen sledovala, jak štěněti pomáhají. Jeden z nich držel malého kojota, a druhý záchranář se snažil mu vyndat trny z tlamy.
Během celého procesu kojot nezkoušel kousat a ani nevydal jediný zvuk, který by značil vrčení nebo jiný druh odporu.
Jeho matka ho ani na okamžik nespustila z očí a vše pozorně sledovala. Kdyby viděla nebo slyšela, jak štěněti ubližují, určitě by neváhala zaútočit. Věděla, že se snaží pomoci jejímu potomkovi. Záchranáři odstranili všechny trhy ze srsti štěněte. Poté ještě prozkoumali celé tělo, aby se ujistili, že je zvíře opravdu v pořádku.
Našli jen několik škrábanců, ale jeho stav vyhodnotili jak normální. Pustili ho tedy na zem a kojot ihned běžel za svou matkou. Za pár okamžiků oba zmizeli z dohledu. Matky se za své potomky vždy postaví a mají velkou intuici, co se dětí týče. Zvířecí instinkt je v tomto ohledu ještě silnější, než mají lidé.