Muž si všiml pitbula, jak se potuluje ulicemi města. Byl ve zbídačeném stavu. Naložil ho tedy do auta a odvezl do útulku, kde se začal psát jeho příběh se šťastným koncem.
Dostal jméno Oliver, ale nikdo netušil, čí je to pes. Byl tak neskutečně zanedbaný a jeho kůže byla plná boláků. Bylo jasné, že bude trvat nějakou dobu, než se psa podaří z jeho zranění vyléčit. I přes utrpení, kterým si prošel, si však zachoval přítulnost a lásku. Oliver je umazlený pitbull, jenž nyní čeká na svoji novou rodinu, která by se ho ujala.
Nálezce zbídačeného psa odvezl do útulku
Opravdu žalostný pohled byl na tohoto psa, který se potuloval ulicemi amerického Chicaga. Jeho kůže byla rudá a na mnoha místech rozedřená do krve. Měl spoustu boláků, jež ho svědily, a tak se neustále o něco otíral, aby si ulevil. Když ho na ulici spatřil jeden muž, nedalo mu to a rozhodl se, že psa odveze do blízkého útulku, aby mu tu mohli pomoci.
Stephanie Leeová, která pracuje v útulku jako dobrovolnice a některá zvířata si bere i domů do pěstounské péče, byla z Olivera zděšená. Řekla, že ještě neviděla psa v tak hrozném stavu. Olivera umístili do klece, dostal jídlo, ale jeho zranění byla opravdu vážná. Byl vystresovaný z uzavřené klece a neustále se snažil škrábat si kůži, která ho velmi svědila.
Veterinář, který ho prohlédl, zjistil, že pitbull má prašivinu, jež likvidovala jeho kůži, a na mnoha místech se mu do rány dostala i sekundární infekce. Oliver však nebyl podvyživený, a tak se všichni domnívají, že se ho majitel zbavil právě kvůli jeho kožním problémům. Jednoduše ho místo toho, aby ho vzal k veterináři, vyhodil na ulici. Nejspíš neměl na vysoké poplatky, jež by ho veterinární péče stála.
Museli ho pravidelně koupat a natírat mastmi
Stephanie si uvědomila, že tento pes nutně potřebuje domácí péči, kterou by mu v útulku nemohli poskytnout. Kontaktovala proto Tannera Smitha, dobrovolníka z jiného útulku, a požádala ho, jestli by si Olivera nevzal na čas k sobě. „Když jsem ho poprvé uviděl, okamžitě jsem se do něj zamiloval. Vypadal tak hrozně. Věděl jsem, že mu musíme pomoci,“ vzpomínal Tanner na první okamžiky, kdy ubohého psa uviděl.
Společně se pak o něj začali starat. Stephanie ho každý den koupala v léčivých šamponech a kůži mu natírala uklidňujícími mastmi, aby zmírnila svědění, kterým neustále trpěl. Sama byla překvapená, jak Oliver proti žádné proceduře neprotestoval. Jako by věděl, že Stephanie dělá to nejlepší pro to, aby mu pomohla. Postupně se stav jeho kůže začal zlepšovat.
Asi za čtyři týdny na tom byl tak dobře, že jeho trápení začalo konečně polevovat a začala se ukazovat jeho pravá tvář. Oliver se začal dožadovat procházek, které úplně zbožňuje. Bavilo ho seznamovat se se psy i novými lidmi. Stephanie a Tanner se do něj naprosto zamilovali. Oliver se totiž ukázal jako mimořádné milý, starostlivý a přítulný pes, který nechce nic jiného než být milován. Nyní se oba těší, že uzdravený Oliver bude moci být umístěn do nové milující rodiny natrvalo.