Vdovec musel přestat chodit do práce. To, co pro něj udělali kolegové, je dechberoucí

Dobří lidé ještě žijí. Přesvědčil se o tom mladý muž, kterému se během několika měsíců otočil života vzhůru nohama.

muž s kyticí na hřbitově i Zdroj fotografie: Freepik
                   

Andreas Graf ještě nedávno žil spokojeným životem. Měl manželku, se kterou vychovával malého syna. Pak jim však do života zasáhla krutá ruka osudu a vše se změnilo. Jeho žena náhle zemřela a Andreas zůstal na péči o malého syna zcela sám. Přesto se snažil jak mohl, aby tuto tragédii společně překonali. O několik měsíců později však přišla další rána.

Po smrti ženy přišla další rána

Jeho manželka trpěla vážným srdečním onemocněním, ale její stav se zdál být díky lékům pod kontrolou. Pro všechny tak byl velký šok, když náhle zemřela na zástavu srdce. Andreas s malým synem tak zůstal sám a musel se s tímto šokem nějak vyrovnat. Po pár měsících se vše zdálo na dobré cestě a Andreas se brzy vrátil zpět do práce, aby svého syna zabezpečil. Ještě netušil, že už brzy přijde další nečekaná rána osudu.

Jeho malému synovi Juliovi totiž lékaři diagnostikovali leukémii. Chlapec musel rychle nastoupit náročnou léčbu a Andreas se rozhodl, že ho v tom rozhodně nenechá samotného. Aby se mu mohl v průběhu léčby věnovat a být s ním v nemocnici, domluvil si v práci neplacené volno na neurčito. V tomto směru mu bylo zaměstnavatelem vyhověno, ale Andreas přišel o hlavní zdroj příjmů a úspory se začaly ztenčovat.

Jeho kolegové udělali něco úžasného

Jeho kolegové v práci si brzy všimli, že Andreas zmizel a začali pátrat po příčině jeho nepřítomnosti. Když se dozvěděli, jakou další tragickou situací prochází, rozhodli se, že ho v tom nemohou jen tak nechat. Společně se domluvili, že každý odpracuje nějaké přesčasy a zaměstnavatel poté tyto vydělané peníze pošle Andreasovi.

otec se synem v nemocnici iZdroj fotografie: Freepik

Ve velké firmě se do akce na podporu Andrease zapojilo 650 lidí a dohromady se jim podařilo odpracovat 3300 hodin přesčasů. Pro Andrease by to znamenalo téměř dva roky práce. Díky dobrosrdečným lidem, kterým jeho tragický osud nebyl lhostejný, se povedlo tolik přesčasových hodin nasbírat během jednoho měsíce.

Andreas byl velmi překvapený, když zjistil, co pro něj jeho kolegové vymysleli a kolik lidí se do akce zapojilo. „Bez takové obrovské pomoci bych to určitě nezvládl, nesmírně si toho cením a vážím a nenacházím slova díků. Děkuji všem, nikdy na to nezapomenu,“ vyjádřil se šťastný otec, který se teď může plně věnovat svému synovi. Kolegové mu tak umožnili hodit finanční starosti za hlavu, aby mohl být synovi skutečnou oporou.

Co říkáte na čin kolegů?

Diskuze Vstoupit do diskuze
97 lidí právě čte
Autor článku

Anna Sedláková

Zobrazit další články