Když chlapci z kostelního sboru začali zpívat, všichni přítomní se okamžitě začali smát

Kostelní chlapecký sbor z Paříže si, kromě jiných skladeb, nacvičil i jednu, která nade všemi vyniká. Místo toho, aby vás andělský zpěv povznášel k nebeským výšinám a ukolébával vás v sladkém rozjímáni, začnou z pódia zaznívat zvuky, při nichž se jen těžko dá udržet vážná tvář. Díky videu se o tom můžete přesvědčit a sami vyzkoušet, jak byste na něco takového reagovali.

Když spustí, všichni se začnou smát

Na pódiu stojí pařížský chlapecký sbor Les Petits Chanteurs à la Croix de Bois a v doprovodu klavíru se chystá předvést něco, co celé publikum rozesměje. Dva talentovaní chlapci přistoupí blíž ke klavíru a začnou společně zpívat duet. Ne však ledajaký, jedná se o duet pro dvě kočky. Jediné, co z jejich úst zaznívá, je slovo mňau v nejrozličnějších podobách.

Při úvodním mňoukání se ještě publikum drží, když si však navzájem začnou „skákat do mňoukání“, neudrží se ani ten poslední divák v publiku. Všichni se smějí. Chlapci na pódiu se však snaží udržet co nejvážnější tvář, ale ani jim to tak úplně nejde. Potleskem je publikum odměňuje již v průběhu písně a na závěr pak ovace neberou konce.

Kočičí duet pochází už z roku 1825

Pokud si myslíte, že něco takového vymysleli chlapci pro zpestření koncertu, vězte, že Duetto buffo di due gatti ( Humorný duet pro dvě kočky) pochází již z roku 1825. Často se zařazuje jako komický koncertní přídavek. O plném autorství se vedou spory. Připisuje se Gioachinu Rossinimu, ale nejspíše ho vytvořil G. Berthold, který se nechal inspirovat Rossiniho operou Othello z roku 1816.

Tento vtipný duet se zpívá v řadě obměň. Vždy ho však zpívají dva hlasy v doprovodu klavíru a zpívá se jediné slovo „mňau”. Většinou jde o duet dvou sopránů, ale objevují se i kombinace soprán a tenor nebo tenor a bas. Pokud byste se na koncertě s tímto duetem někdy setkali, nemusíte dusit smích do omdlení, u tohoto kousku je dovoleno se smát a počítá se s tím.