Skupina dobrovolníků z Brna pomohla staré ženě z Ukrajiny, která se neměla již v půlce zimy čím zahřát.
Lidé se každý den dostávají do těžkých životních situací. Za každým člověkem bez domova se skrývá jeho osobní příběh, který je mnohdy zajímavější, než byste si mysleli. Za ztrátou domova nemusí stát pouze závislost na návykových látkách nebo hazard, ale také například cizí zavinění, které daný člověk nemohl nijak ovlivnit. Stejně tak je tomu u této důchodkyně.
Skupinka Čechů přišla pomoci
Třiadevadesátiletá Anastasia je Ukrajinka žijící v části země napadané válkou. Tamní obyvatelé mají stejně jako ona velké problémy s financemi a zajištěním základních životních potřeb. Mnozí z nich přišli o svá obydlí, o svá auta a celkový majetek. Jejich zaměstnání už třeba vůbec neexistuje a oni se ze dne na den stali pouhými přežívajícími v provizorních úkrytech na ulicích.
Peníze, které tamní obyvatelé dostávají jako podporu v době válečného konfliktu, jsou skoro zanedbatelné. Nestačí na koupi dostatku jídla či zajištění teplého a suchého obydlí zvlášť v chladných měsících. Tohoto neštěstí si byla vědoma speciální skupina Čechů z Brna. Ta se totiž rozhodla se do postižených oblastí vydat a tamním lidem pomoci, jak nejlépe to půjde.
Neudržela slzy dojetí
Muž jménem Michal Kislicki založil projekt s názvem Project Heat. Ten se zaměřuje především na seniory v nouzi, kteří mají ještě menší možnosti obživy než lidé v produktivním věku. Iniciátoři projektu vybrali finanční částku, která odhadem stačí na poskytnutí pomoci až tři sta důchodcům. Přesnou cifru však nezveřejnili. Počítali s jedním, v zimě je nejdůležitější zajištění tepla.
Zaměřili se tak na spalný materiál, kterým by si mohli staří lidé zatopit. Paní Anastasii došlo topivo již v půlce letošní zimy. A to i přesto, že strávila podzim shromažďováním všeho, co by jí mohlo jako spalný materiál posloužit. Když Češi dorazili na místo, tak nemohla důchodkyně uvěřit svým vlastním očím. Dojetím s humanitární pomoci se dokonce rozplakala nad štědrostí cizinců.