Po koupi ojetého automobilu čekalo na majitele auta uvnitř přihrádky překvapení. Po jejím otevření v ní našel dopis, který mu vehnal slzy do tváře.
Někteří lidé dávají přednost koupi ojetého vozu před novým, zpravidla kvůli výrazně nižší pořizovací ceně. Abyste však nenaletěli podvodníkům, kteří se jen snaží zbavit starého křápu, měli byste si podle webu AutoWeb dát při nákupu rozhodně velký pozor. I tak vás ale může auto po koupi překvapit, stejně jako Pavla K. z Českých Budějovic, který našel v přihrádce dopis: „Auto bylo v perfektním stavu a nemělo žádnou chybu. Na dopis uvnitř však nikdy nezapomenu.“
Auto kupoval pro dceru
Pavel chtěl, aby se jeho dcera mohla v 18 letech více osamostatnit, a tak se rozhodl pořídit jí ojeté auto, které jí usnadní dojíždění, a navíc umožní zažít mnoho dobrodružství. Do oka mu padl stříbrný Ford, který se zdál být naprosto bezchybný. Po jeho důkladné prohlídce však narazil na něco, co rozhodně nečekal. Původní majitelka mu tam totiž nechala dopis. Snad bude mít při svých cestách dcera stejné štěstí jako dívka, o níž jsme psali v dřívějším příspěvku na DámskémDeníku.
Dopis schovaný v přihrádce
Po koupi se Pavel rozhodl celé vozidlo opět zkontrolovat, jestli se v něm nenachází něco, co by patřilo původnímu majiteli – přestože auto kupoval z bazaru, chtěl mít jistotu, že je vše v pořádku. Seznámit se co nejvíc se stavem vozidla doporučuje i internetový portál Garáž. Po otevření přihrádky si však všiml obálky, která byla adresována novému majiteli. Žena, které Ford dříve patřil, do ní uložila vlastnoručně psaný dopis, aby se s autem rozloučila.
Slova pro majitele auta
Původní majitelka se tímto způsobem chtěla s autem nejen rozloučit, ale zároveň se s novým majitelem podělit o to, co pro ni samotnou vozidlo znamenalo. Ve velmi dojemném dopise ve stručnosti vypráví svůj příběh a co ji vedlo k prodeji.
„Tohle auto vlastnila má matka, která zemřela při požáru domu. Současně s ní se v něm nacházely také má šestiletá dcera a teta, které se nepodařilo zachránit. Ten den jsem přišla o dům i celou rodinu a zůstalo mi jen auto, které bylo víc než jen dopravním prostředkem. Stalo se vzácnou upomínkou na všechny, které jsem milovala. Dále si však nemůžu dovolit za něj platit, protože mi nezbývají peníze navíc, a tak jej musím prodat a vzdát se toho posledního, co mi po mé rodině zbylo.“
Příběh se dočkal šťastného konce
Po přečtení dopisu se Pavel rozhodl nešťastné ženě pomoci a najít způsob, jak jí auto vrátit. Nechtěl, aby ztratila jedinou památku, kterou měla na předchozí život. Rozhodl se proto založit sbírku, ve které se podařilo získat dost prostředků, aby žena mohla auto zpět odkoupit a zároveň jí zbyly peníze na provoz i pojištění a nemusela se strachovat, že o něj opět přijde.