Je slepý, ale rozhodně se nehodlá vzdát. Chlapec jezdí na bruslích, lyžuje a sportuje jako každé jiné dítě

Nevidomý chlapec se ani kvůli hendikepu nevzdává svých snů. Tvrdě dřel, aby mohl dělat vše jako ostatní děti. Dnes jezdí na kole, lyžuje a žije jako normální dítě.

i Zdroj fotografie: Freepik
                   

Ashton Dunford je 11letý chlapec, který se narodil nevidomý. Mnozí se ptají, jak malé dítě dokáže snášet tak krutou ránu osudu. Není osamělý? Má vůbec nějaké přátele a koníčky? V tomto případě lze odpovědět, že spoustu. Slepota mu totiž nikdy nezabránila dosáhnout všeho, co kdy chtěl.

Užívá si života jako každé jiné dítě

Musel pro to sice tvrdě pracovat, ale dnes je stejný jako každé jiné dítě v jeho věku a dokázal, že když se člověk nevzdává, dosáhne všeho, po čem touží. Jeho rodiče, Tyler a Hilda Dunfordovi, syna podporují naprosto ve všem, po čem touží, aby si mohl plnit i ty nejodvážnější sny. Ashton mimo jiné touží stát se spisovatelem a mořským biologem, ale také miluje sport.

Rád by se zúčastnil paralympiády jako lyžař. Je mu jen 11 let, ale naučil se již mnoho dovedností – jezdit na kole, hrát na klavír či právě lyžovat. Vystupoval také v dětském sboru a navštěvoval filmové konkurzy.

Slepota mu byla diagnostikována ve 2 měsících

Chlapci byly jen 2 měsíce, když si rodina poprvé všimla, že s ním není něco v pořádku. Jeho sestra Jordan, tehdy 4letá, ho překvapila, když se nečekaně objevila v místnosti. Malý Ashton zvedl ruce, aby zareagoval na její hlas, ale neotočil k ní tvář, což jeho matce připadalo trochu zvláštní. Lékaři zjistili, že dítěti se v děloze nevyvinuly optické nervy a část mozku, takže se už narodilo slepé.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Hilda Dunford (@ourblindside)

Matka Hilda vzpomíná na dobu, kdy jim byla oznámena diagnóza jejich syna: „Pamatuji si, jak mi pukalo srdce, cítila jsem, jak se náš svět rozpadá. Nikdy předtím jsem se nesetkala s nevidomým člověkem, natož dítětem, a nevěděla jsem nic o jeho výchově. Musela jsem se hodně učit od různých terapeutů, lékařů a škol pro nevidomé.“

I běžné úkony byly problém

Její syn měl jako malé dítě problémy i s těmi nejjednoduššími věcmi, které byly pro ostatní děti naprosto přirozené. Bylo pro něj nesmírně obtížné zvládnout jemnou motoriku, zvednout hlavu a udělat první krůčky.

„Každý milník vyžadoval tolik úsilí a hodně práce s fyzioterapeutem, ale Ashton všech milníků vždy dosáhl,“ vyprávěla Hilda. Udělal své první krůčky v naší kuchyni. Bylo mu asi 18 měsíců a bylo úžasné vidět, jak ťape s nataženýma rukama, aby se dotkl svojí sestry. Celou cestu se usmíval a pak padl sestře do náruče,“ řekla matka.

iZdroj fotografie: Freepik

Když mu bylo 5 let, rodina se zapsala do rodinného lyžařského tábora v Park City v Utahu. Ačkoli se toho Hilda zpočátku obávala, Ashtonovi se zde dařilo. Dnes je lyžování jedním z jeho oblíbených sportů a jednoho dne chce absolvovat sjezd bez pomoci hůlky. Chlapec nemá strach z náročných situací a teď už se nebojí ani jeho rodina. Je sice slepý, ale nic mu nebrání v tom, aby byl nezávislý jako kterýkoli jiný 11letý chlapec.

Jak se vám příběh nevidomého chlapce s chutí do života líbí?

Diskuze Vstoupit do diskuze
126 lidí právě čte
Autor článku

Radka Dobešová

Zobrazit další články