Zoufalý chlapec volá na policii a hledá zesnulou maminku. Policistovo chování by si zasloužilo medaili

Na policii zavolal malý chlapec s oznámením, že pohřešuje maminku. Policista, který zprávu přijal, se zachoval úžasně, přestože se tím vůbec nemusel zabývat.

                   

Práce policistů, lékařů, záchranářů a hasičů je velice náročná a opravdu obdivuhodná. Denně přicházejí do styku se smrtí a utrpením, s čímž se musí s obrovskou profesionalitou vyrovnávat. Mnoho z nich je velmi empatických a snaží se lidem pomáhat nejen fyzicky, ale i psychicky. O případu, který se nedávno stal jednomu z policistů, se v dopise svěřila jeho manželka, která by tímto způsobem chtěla ostatním ukázat, jak úžasného má manžela.

Vždy se snažil oddělit práci od osobního života

Pan Petr K., manžel čtenářky Adély K., která nám do redakce zaslala dopis, zažívá jako policista různé situace, a to jak ty úsměvné, tak i ty velmi smutné. Co se mu však nedávno přihodilo, bylo úplně poprvé. Velmi se ho to dotklo u srdce, a asi také proto se s tím svěřil své manželce, i když to normálně nedělá. O případech doma nemluví, protože si domů práci nikdy nosit nechtěl. Striktně ji odděloval od osobního života. „Když ten den přišel domů, vypadal jako hromádka neštěstí. Věděla jsem, že se stalo něco mimořádného,“ popisuje paní Adéla K.

Ten den se mu dovolal malý chlapec, který se představil jako Tomáš. Do sluchátka řekl, že je mu sedm let a pohřešuje svoji maminku. Pan Petr si zpočátku myslel, že si z něj kluk dělá jen legraci, ale po chvíli si uvědomil, že je to vše opravdové. Z chlapcových slov pochopil, že jeho maminka zemřela.

Poradil mu, aby denně napsal mamince vzkaz

Tatínek mu řekl, že musela odejít do nebe, ale on nechápal, jak mohla jít bez něj. Policistovi jeho slova vehnala slzy do očí. Přestože to není náplň jeho práce, rozhodl se, že smutnému a zoufalému chlapečkovi pomůže. Podobně jako muž zákona, který se ujal handicapovaného chlapce, o jehož příběhu jsme už na Dámském Deníku psali.

Klukovi poradil, aby každý den mamince napsal krátký vzkaz, který poté pošle na adresu, kterou mu nadiktoval. Ta měla být přímo do nebe. Ve skutečnosti se ale jednalo o adresu jeho domu. „Denně nám domů chodilo psaní, které jsme si přečetli. Vesměs byly dopisy smutné a dojemné,“ svěřuje se paní Adéla K.

Chlapečkovi se dostalo nečekané odpovědi

Po asi čtrnácti dnech muž chlapci odepsal. Napsal mu psaní z nebe, kde bylo napsáno, že je na něj jeho maminka velmi hrdá a navždy na něj bude dávat pozor. Nyní již vzkazy stačí říkat nahlas před spaním a ona je uslyší. Ale pokud by chtěl s čímkoli poradit, může zase napsat dopis. Jak jsme již na našem webu psali v minulosti, stejně takto posílal chlapec korespondenci do psího nebe, až mu jednou přišla odpověď.

Za tento čin je naše čtenářka na manžela velmi hrdá. Obdivuje jej za to, jak skvěle se k chlapci zachoval. Věří, že mu tímto velmi pomohl. A já s ní naprosto souhlasím. Je úžasné, že na světě existují takoví lidé, kteří se za každou cenu snaží naprosto neznámému člověku pomoci. Za to si pan Petr rozhodně zaslouží uznání a pomyslnou medaili.

Co si myslíte o policistově chování?

Diskuze Vstoupit do diskuze
144 lidí právě čte
Zobrazit další články