Před svou smrtí mu babička odkázala starou garáž. V ní se skrývalo skutečné bohatství

Mnoho dětí v určitém věku tíhne spíše ke svým babičkám než maminkám. Mají v nich větší oporu, důvěřují jim a více se jim svěřují. Vědí, že babička má pro ně pochopení a vždy u ní najdou i něco dobrého k snědku. Babičky jsou naopak rády, že nejsou samy, cítí se užitečné a svá vnoučata velmi milují. Stáří si však bohužel vybírá svou daň, a tak se stává, že děti o své milované babičky brzy přijdou.

Svou babičku měl moc rád

Jeden mladý muž měl se svou babičkou krásný vztah. Navštěvoval ji tak často, jak jen mohl. Rád jí dělal společnost. Hrávali spolu karty a šachy, chodili spolu na procházky – a hlavně miloval babiččiny pečené dobroty a zákusky. Babiččino zdraví však bohužel nebylo nejlepší a její stav se začal zhoršovat. A tak se stalo, že po čase zemřela a její vnuk to velmi těžce nesl. Nemohl uvěřit tomu, že tu jeho milovaná babička už není. Že si s ní již nikdy nebude moci popovídat, ani ji obejmout.

Pár dní po pohřbu mu přišel dopis od notáře, ve kterém bylo psáno, že se má za ním dostavit, protože má pro něj velmi důležitou zprávu. Jak se dozvěděl, jednalo se o poselství jeho zesnulé babičky. Napsala totiž dodatek k závěti, ve kterém stálo, že její část musí být otevřena později a tajně, bez dalších rodinných příslušníků. Tento díl poslední vůle tedy náležel pouze jejímu vnukovi.

Poklad, který mu změnil život

Mladík se nejprve zdráhal, nic od své babičky nechtěl. Ze zvědavosti ale za notářem šel a dozvěděl se, že mu odkázala starou nepoužívanou garáž, o které nikdo nikdy neslyšel. Vůbec netušil, co s ní bude dělat. Když dorazil na místo a uviděl zrezivělé a zatuhlé dveře, pomyslel si, že uvnitř budou jen samé staré krámy a haraburdí. A měl pravdu, garáž byla plná různého nářadí a součástek. Všude byly krabice, plno prachu a špíny.

Uprostřed místnosti ale stálo něco zakryté plachtou. Mladík ji tedy opatrně sundával a pomalu se mu odkrýval velmi starý a pravděpodobně nefunkční vůz. Vůbec nevěděl, co si s ním počít, v autech se totiž nevyznal, natož aby uměl něco opravit. Vozidlo tedy vyfotil a foto zveřejnil na internetu. Okamžitě se mu začali ozývat sběratelé s nabídkami odkupu. Jednalo se totiž o automobil Bugatti 57S Atalante, jehož hodnota se pohybuje okolo 200 milionů korun. V tu chvíli téměř omdlel. Dodnes neví, jak k takovému pokladu babička přišla, nikdy o něm totiž nemluvila.