Čeho lidé litují nejvíce na smrtelné posteli? Zdravotní sestra se podělila o své zkušenosti s umírajícími. Z toho mrazí u srdce

Zdravotní sestra Bronnie Ware nás ve své knize seznamuje s průběhem konce života lidí, kteří nebyli úplně spokojeni s tím, jaká rozhodnutí občas učinili.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Bronnie slyšela mnoho příběhů, ale rozhodla se vybrat pět nejčastějších lítostí a ty následně zpracovat. Všechny mají společné jedno. Jsou důsledkem toho, že se lidé nevěnovali dostatečně věcem, které mají rádi. Je ovšem důležité si uvědomit, že lítost je proces, který nám poskytuje hlavně utrpení. Nehledě na to, v jakém životním okamžiku se nacházíme, měli bychom se místo lítosti snažit naše chyby napravit a dát sami sobě nové vzpomínky, které nás budou provázet.

Kéž bych měl odvahu žít tak, jak jsem si přál a ne tak, jak ostatní očekávali

To byla nejčastější lítost ze všech. Mnoho lidí až na konci života zjistí, kolik snů si nesplnili a často kvůli tomu, že si to jejich okolí z různých důvodů nepřálo. Jenomže si neuvědomili, že právě oni si ve svém životě ponesou bolest z nesplněných přání a ne ti, kteří jim sny „překazili“. Zdraví přináší svobodu, které si lidé mnohdy váží až v momentu, kdy ji ztratí.

Proč jsem tak moc pracoval?

Snad každý mužský pacient tuto frázi pronesl. Chybělo jim více zážitků s dětmi a jejich milovanými. I ženy tuto lítost zmiňovali, ale většina z nich pocházela ze starší generace, kdy bývali živiteli rodiny právě muži. A právě ti litovali, že většinu života si oddřeli za cenu toho, že jim postupně proplouval mezi prsty.

iZdroj fotografie: Freepik

Měl jsem víc dávat najevo své pocity

Mnoho lidí potlačovalo své pocity jen proto, aby byli s každým za dobře. Ve výsledku se nestali lidmi, kterými se stát mohli. Pamatujte, že pravdomluvnost o tom, jak se cítíte, vám vztahy může jedině zlepšit. A pokud ne, tak se aspoň zbavíte toxických lidí, kteří vás neoceňují takové, jací jste.

Kéž bych trávil více času s přáteli

Mnoho lidí je ponořeno do svých životů tak moc, že si nechají zlatá přátelství proklouznout mezi prsty. Je naprosto běžné, že v rušném životním stylu zapomenou na věnování času a úsilí pro udržení přátelství. Každému to ovšem dojde, jakmile umírá, jelikož v posledních týdnech života lidem zbyde jen láska a blízcí.

iZdroj fotografie: Freepik

Měl jsem být šťastnější

Mnoho lidí si až do konce neuvědomilo, že štěstí je volba. Zůstali ve svých zajetých kolejích a to jim křížilo cestu s jejich emocemi. Měli strach ze změny, a tak se donutili před sebou i ostatními předstírat, že jsou spokojeni, než aby se svým životem skutečně něco udělali.

Zdroj: Beyondblindfold

Diskuze Vstoupit do diskuze
107 lidí právě čte
Zobrazit další články