Už měla hlídání dost, a tak se sbalila a odjela na dovolenou: „Ať se taky stará druhá babička“

Být rodičem je starost na celý život. Přesvědčila se o tom i čtenářka Dámského deníku Jiřina Kohoutová z Brna, která poslala do redakce svůj příběh. Když se vrátila ze zasloužené dovolené, zjistila, že s ní dcera nemluví. Urazila se, protože její matka odmítla skákat, jak ona píská. „Udělala jsem něco, co se jí nelíbilo. Ale já mám také své vlastní plány a svůj vlastní život. Nechci se pořád jenom podřizovat,“ stěžuje si Jiřina.

Dovolenou si koupili už v předstihu

Osmašedesátiletá Jiřina nemá bůhvíjak velký důchod. Přesto si ale zvládne každý rok naspořit dostatek peněz, aby mohla se svým přítelem odjet na dovolenou. Je to jedna z mála radostí, co si dopřává. Každý rok vyrážejí na dva týdny k moři. Nic neponechávají náhodě. Zájezd si vybírají už v lednu. Letos padla volba na Bulharsko. I když nejde o nejatraktivnější destinaci, oběma vyhovovala, byla cenově dostupná, a tak si zájezd koupili.

Přestože si dovolenou užili a Bulharsko jim učarovalo, návrat byl hořký. Před odjezdem se totiž Jiřina dostala do křížku se svou dcerou. Ta pracuje v advokátní kanceláři a slušně vydělává. Má manžela a dvě krásné malé děti, které Jiřina často a ráda hlídá. Jenže těsně před odletem na dovolenou, si její zeť dost nešťastně zlomil nohu. Dostal na ni sádru od třísel až ke kotníku. O tom, že by jako obvykle vyzvedával děti ze školky, nemohla být řeč. Péči teď naopak potřeboval on sám.

Mohou si dovolit najmout pomoc

Práce v advokátní kanceláři je časově náročná. Dcera Jiřiny se často vracela domů pozdě večer. Její manžel na tom byl podobně. Najali si studentku, která se o děti starala a často zaskočila i babička. Jenže přes léto chůva odjela na prázdniny. A jako naschvál si manžel zlomil nohu. Sotva se došourá na toaletu.  Tak dcera zavolala své matce, ať jim přijede pomoct a zůstane, dokud se manžel neuzdraví. To ale Jiřina odmítla.

Nejenže nechtěla skákat kolem zetě, s nímž se nemá v lásce, ale také měla hlídání dost a chtěla si jednou za rok odpočinout. Navíc měla dovolenou už dávno zaplacenou. Proč by měla rušit své plány a nechat na holičkách svého přítele? Koneckonců i její zeť má matku. „Navrhla jsem dceři, aby jim přijela pomoct tchyně, která je také v důchodu a má dost času. Nemluvě o tom, že dcera s manželem jsou dost bohatí a mohou si klidně dovolit najmout chůvu i pečovatelku,“ vysvětluje Jiřina svůj pohled na věc.

Druhá babička se starat nechce

Jenže tchyně to odmítla, protože má problémy se zády. „Já vím, že ta ženská je zdravá jako rybička. O syna a vnoučata se starat nechce. Proč by se měla hrnout k nim do města, když má svůj klid v domku na venkově. Nenabídla svému synovi a vnoučatům, aby byli u ní. Zajímalo by mě, jestli i on se kvůli tomu na svoji matku zlobí, jako moje dcera na mě,“ zamyslela se Jiřina. Mrzí ji, že se situace takhle vyhrotila a že u dcery nenašla pochopení.

Nechtěla dovolenou v Bulharsku rušit. Sice jí dcera nabízela, že jí to vynahradí, že jí koupí zájezd v jiném termínu, ale nemohla se vykašlat na přítele. Nabídla dceři, že jí pomůže, jakmile se vrátí. Vezme si děti k sobě, ale o zetě se starat nebude. „Nikdy nebyl moc hodný, je to šašek. Nehodlám kolem něj skákat a vyvařovat mu. Dceři jsem to neřekla takhle přímo, ale naznačila jsem jí to,“ řekla Jiřina s tím, že pak jejich hovor skončil.  

Pro dceru a vnoučata by udělala cokoli

Po návratu z Bulharska je Jiřina připravena pomoct. Jenže dcera jí nebere telefon. „Když se jí něco nelíbí, okamžitě se urazí. Sama jsem překvapená, že jsem vychovala takového sobce,“ poznamenala Jiřina. Při pohledu zpět by nic neudělala jinak. Nešlo o mimořádnou situaci, její zeť přece neumíral, jen měl zlomenou nohu. „Nechápejte mě špatně, pro svou dceru a vnoučata bych se vzdala i poslední košile. Ale tohle není konec světa. Ocenila bych, kdyby dcera pochopila, že i já mám právo na svůj vlastní život,“ dodala Jiřina.