Rozvody jsou v dnešní době poměrně běžnou věcí. Málokdo si ale uvědomuje, jak těžko vše snášejí především děti. Mnozí rodiče je dokonce berou jako rukojmí.
Děti se často snaží rodičům pomoct, vynahradit jim absenci kompletní rodiny. Důležitým životním krokem, který ale musí každý jedinec překonat a zvládnout, aby byl sám šťastný, je odpoutat se od lpění na dělání rodičů šťastnými. Čím dříve to dítě pochopí, tím více energie může věnovat samo sobě.
Úkolem rodičů má být vychovat samostatného a soběstačného jedince. To se jim však nepodaří, nebudou-li na těchto vlastnostech nejprve pracovat sami u sebe. Stanou-li se z nás rodiče, naším úkolem je naslouchat, být empatický a nepřenášet důsledky vlastních přešlapů na své děti. Nezapomínejme vnímat jejich pocity a to, co se jim honí v hlavě. Dopřejme dětem vlastní život.
Obsah dojemného dopisu
Drahá matka a otče, Nikdy nezapomínej, že jsem dítě obou z vás. Protože žiji jen s jedním z vás, pamatujte, že vás potřebuji oba současně. Pamatujte, miluji vás oba stejně. Proto prosím nekritizujte a nehádejte se navzájem přede mnou. Vždycky mě hodně bolí, když jeden nadává druhému. Pamatujte, že pokud jsem s jedním z vás, musím zůstat v kontaktu s druhým. Nelitujte toho, že jste s tím druhým strávili čas a už se vzájemně nemilujete, milujete mě a já miluju vás oba, stejným dílem. Kdybych se mohl rozdělit na polovinu, byl bych ve stejnou dobu s vámi oběma, ale to bohužel neumím a asi ani nikdy umět nebudu…