Lidé, kteří se stanou pěstouny, mají zajisté velké srdce. Poskytnout domov cizímu dítěti není totiž nikdy snadné. Ingeborg McIntosh ale toto rozhodnutí zachránilo život.
Ingeborg McIntosh je na první pohled obyčejnou ženou. Každý, kdo ji pozná blíže, nicméně zjistí, že to není tak úplně pravda. Tato pozoruhodná žena za svůj život přijala do pěstounské péče více než 120 dětí rozličného věku a takřka všech etnických příslušností. Se všemi z nich se snažila zacházet bez rozdílu a poskytovala jim milující domov, byť v některých případech jen dočasný. Čas od času však pocítila k některému dítěti silnější pouto než k těm ostatním, stejně jako v případě Jordana.
Žena dala druhý domov více než 120 dětem
V České republice je pěstounská péče definována jako forma náhradní rodinné péče, která má dětem pomoci překlenout složité období, kdy se o ně jejich biologičtí rodiče z rozličných důvodů nemohou osobně postarat. Do péče druhé – cizí osoby je tak dítě umisťováno na různě dlouhou dobu. Obecně je ve Spojených státech amerických pěstounská péče o něco běžnější než v tuzemsku. Aktivně se jí věnuje i Ingeborg McIntosh, která za svůj život do svého domova přijala přes 120 dětí.
Jordan McIntosh nebyl výjimkou. Ingeborg byla příslušnými úřady oslovena jako pěstounka ještě v době, kdy byl několikatýdenním kojencem. Podle jejích slov se mezi nimi utvořilo unikátní pouto bezprostředně poté, co si Jordana poprvé pochovala. Protože biologická matka o hocha nejevila zájem, chtěla ho Ingeborg adoptovat. Ovšem tehdy narazila na tvrdý odpor právě ze strany jeho biologické matky. Ta si výslovně přála, aby Jordan připadl do černošské rodiny, která může lépe porozumět jeho etnicitě.
Od Jordana dostala nejkrásnější dárek ke dni matek
Ingeborg společně se svým manželem bojovala další čtyři roky, než se jí konečně podařilo Jordana adoptovat. Pomohla jí k tomu mj. skutečnost, že žádná černošská rodina o chlapce neprojevila zájem. Žena byla nesmírně šťastná a užívala si každý moment se svým adoptivním synem. Jejich vztah později přerostl do „klasického“ vztahu matka-syn – a Jordan je pyšný, že nese příjmení McIntoshových. Dlouhých 23 let po adopci ovšem do poklidného chodu rodiny zasáhla vážná nemoc.
Ingeborg lékaři diagnostikovali polycystické onemocnění ledvin. V roce 2013 bylo zřejmé, že žena bez transplantace nepřežije. V tu chvíli zasáhl její adoptivní syn. Za zády své matky zašel do nemocnice a podrobil se krevním testům. Poté, co se prokázalo, že je vhodným dárcem, připravil pro milovanou ženu překvapení. V den matek jí nabídl ten největší dar – šanci žít. Ingeborg byla hluboce dojatá a ráda nabídku přijala. Jordan své rozhodnutí zdůvodňuje tím, že pro ni chtěl vykonat stejné dobro, jako ona udělala pro něj.
Za jakých okolností byste byli ochotní adoptovat dítě?