Premiér ve čtvrtek při interpelacích nedal přímou odpověď na otázku, kdo ponese náklady, pokud Brusel dotace Agrofertu odmítne proplatit. Místo toho zaútočil na opozici.
Vít Rakušan stál u řečnického pultu Poslanecké sněmovny s jednoduchou otázkou: je správné dál vyplácet dotace firmám spojeným s premiérem, a pokud je Evropská komise neproplatí, kdo to zaplatí? Andrej Babiš měl pět minut na odpověď. Využil je k tomu, aby střet zájmů označil za „vymyšlenou věc proti mně“, Rakušana spojil s organizovaným zločinem a podivil se, že policie jeho stranu dosud neobvinila. Na otázku o penězích nepadlo ani slovo.
Otázka za dvě stě milionů
Přitom právě peníze jsou jádrem celého sporu. Evropské dotace totiž fungují na principu předfinancování: nejdřív je vyplatí český stát ze svého rozpočtu a teprve poté žádá Brusel o proplacení. Pokud Komise výdaj neuzná, účet zůstane na české straně. A ten už není hypotetický. Podle mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Evy Češpivové vyplatil SZIF k 26. květnu 48 subjektům z holdingu Agrofert celkem 195 142 046 Kč z českých zdrojů. Téměř dvě stě milionů korun, které Brusel v tuto chvíli odmítá proplatit.
Právě proto Rakušanova otázka nebyla řečnická. Mířila na konkrétní fiskální riziko. A právě proto absence odpovědi tolik zaráží.
Dva výklady, jeden rozpočet
Celý problém stojí na tom, že český výklad a bruselský výklad si protiřečí. SZIF v dubnu na základě externích právních analýz uzavřel, že nový svěřenský fond RSVP Trust splňuje podmínky vypořádání střetu zájmů, a obnovil administraci žádostí Agrofertu. Klíčový argument: struktura RSVP Trust je neodvolatelná a nelze na ni mechanicky přenést dřívější soudní závěry o Babišově vlivu ve starých fondech AB.
Jenže Evropská komise to vidí jinak. V dopise z 20. května požaduje, aby české orgány nevykazovaly žádné výdaje spojené s Agrofertem ani s dalšími subjekty napojenými na Babiše, včetně SynBiolu a Hartenberg Holdingu, dokud se věc plně nevyjasní. Ke každé žádosti o proplacení navíc chce výslovné potvrzení, že nesměřuje k premiérovým firmám. V médiích se objevuje měsíční lhůta pro odpověď českých úřadů.
Prakticky závazný je pro proplacení z unijního rozpočtu výklad Komise. Bez jejího souhlasu peníze z Bruselu nepřijdou. Česká obrana se tak opírá o právní analýzu, kterou druhá strana zatím neuznává, a mezitím z rozpočtu odcházejí stovky milionů.
Pět minut, které neodpověděly
Babišova strategie při interpelacích nebyla nová. Opakovaně tvrdí, že střet zájmů nemá a nikdy neměl, a kritiku rámuje jako kampaň. Čtvrteční vystoupení ale vyniklo kontextem: přišlo po čerstvém dopisu Komise, po zveřejnění konkrétních částek a po otázce, která nešla obejít obecnou frází o „antibabišovské kampani“.
Přesto ji obešel. Podle dostupných citací a shrnutí Babiš místo přímé odpovědi přešel k útokům na STAN, Piráty a opozici obecně. Martin Kupka a Gabriela Svárovská se v navazujících dotazech ptali i na majetkové vazby typu SynBiol a Hartenberg Holding, firmy, o které se podle iROZHLAS.cz zajímá i Komise. Ani na to nepřišla věcná odpověď. Opozice následně avizovala snahu otevřít mimořádný bod k dopisu Komise.
Z řečniště ke státní kase
Babišova rétorika, že za celý spor může opozice, má jednu slabinu: o proplacení evropských výdajů nerozhodují čeští poslanci, ale Evropská komise podle unijních pravidel. Opozice může téma politicky otevřít, může upozorňovat. Ale konečný verdikt padne v Bruselu.
Pokud české úřady budou dál vyplácet dotace podle dubnového stanoviska SZIF a Komise je odmítne proplatit, spor se z rétorické roviny přesune do účetní. Dvě stě milionů už odešlo. A číslo poroste s každou další vyplacenou žádostí.
Na řečnickém pultu Sněmovny ve čtvrtek zazněla otázka za stovky milionů korun z veřejných peněz. Odpověď na ni stále chybí, a to nejen od premiéra, ale i od Bruselu.