K vytouženému miminku musela využít umělého oplodnění. Rok po porodu se jí převrátil život na ruby

Život se s touto ženou vůbec nemazlil. Bylo jí už 42 let, byla zlomená a osamělá. Nejvíce ze všeho toužila po dítěti. Věděla však, že mít vlastního potomka je velmi riskantní, protože její dva malí synové kvůli vrozené genetické vadě zemřeli. Navíc biologické hodiny tikaly neúprosným tempem. Přistoupila tedy na poslední pokus. Rozhodla se zkusit umělé oplodnění. Otce svého dítěte poznala rok poté, co se holčička narodila.

Na potřetí porodila zdravé miminko

Během svého života toho Aminah Hartová z australského státu Victoria prožila opravdu hodně. Přišla o své malé syny Marlona a Louise. První zemřel v pouhých 14 týdnech, druhý ve 14 měsících kvůli genetické poruše zvané myotubulární myopatie, kterou po matce zdědili. I když si nebyla jistá, zda by dalšího potomka nestihl podobně smutný konec, zkusila podstoupit ve 42 letech umělé oplodnění.

Bylo nad světlo jasné, že vzhledem k jejímu věku je to poslední šance, jak mít vlastní dítě. Návštěva spermobanky jí změnila život. Zdárně otěhotněla a porodila zdravou holčičku, kterou pojmenovala Leila. Žena se cítila neskutečně šťastně. Aminah sama vyrůstala bez otce, když se rozhodla jej najít, byl již po smrti. Chtěla, aby její dcera svého tatínka poznala. Rozhodla se proto dárce spermatu vyhledat.

Mezi rodiči holčičky přeskočila jiskra

Rok po narození malé Leily se to ženě podařilo. Aminah se poprvé setkala se Scottem Andersenem, jenž je biologickým otcem její dcery. Spojili se přes spermabanku. „Vyhledat jej bylo mnohem jednodušší, než jsem předpokládala. Když jsem se za ním vydala, cítila jsem velkou nervozitu. Šla jsem na setkání s úplně cizím člověkem a v náručí jsem měla jeho dítě,“ popisuje Aminah pocity před prvním setkáním s dárcem spermatu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Obavy však nebyly na místě. Okamžitě mezi nimi přeskočila jiskra a během několika následujících měsíců se do sebe zamilovali. Scott si získal i malou Leilu. Svatbu, na kterou pozvali 130 hostů, měli na pláži. Jejich dcera rozhazovala květiny, když procházeli špalírem. Bylo to neuvěřitelné, Aminah si tento den po letech, kdy se snažila překonat smrt svých dvou malých synů, náležitě vychutnala.