Kateřina miluje bráchu svého manžela. Roky žije v tajnosti, že prasknou její opravdové city. „Už nevím, jestli to dál zvládnu.“

City dokáží člověku pořádně zamotat hlavu, a to nejen láska, ale především chtíč, vášeň a přitažlivost. Když se člověk zamiluje, těžko se tohoto citu zbavuje. Myslí stále jen na tu jedinou osobu, vidí ji všude kolem sebe a představuje si nejrůznější okamžiky v její blízkosti. A přesně takto se cítí čtenářka Kateřina J., která se prostřednictvím e-mailu snaží ulevit svému svědomí.

Od mládí byli nerozlučná trojka

Dvaatřicetiletá Kateřina J. žije se svým manželem na malé vesnici. Poznali se už na základní škole, ale ze začátku byli jen kamarádi. Ve skutečnosti byli nerozlučná trojka – ona, její budoucí manžel Adam a jeho starší bratr Honza. Zpočátku k sobě žádné romantické city nechovali, ale to se později změnilo. „Byli jsme mladí. A já se jednoho večera, když jsem měla upito, líbala s Honzou,“ svěřuje se v e-mailu paní Kateřina J. On měl však tehdy špatnou pověst, dívky jen využíval, a tak to ani jeden z nich nebral vážné.

Po čase se ale zamilovala do Adama a on její city opětoval. Začali tedy spolu chodit a po pár letech se vzali. Po celou dobu jejich vztahu nepřišla s Honzou do kontaktu, protože odcestoval do zahraničí, kde se usadil. Před dvěma roky se však vrátil zpět a koupil dům přímo vedle paní Kateřiny a jejího muže. Všichni byli zpočátku nadšení, ale časem žena zjistila, že to není takové, jak si představovala. Honza se totiž úplně změnil, učaroval jí hned, jak jej po letech zase uviděla. Přestože si to nechtěla přiznat, velmi se jí líbil.

Je bláznivě zamilovaná do svého švagra

Od té chvíle na něj musí stále myslet. „Pokaždé když jsme sami, cítím, jak to mezi námi jiskří. Bojím se, že se neovládnu,“ popisuje své pocity paní Kateřina J. Dále se svěřila, že je do svého švagra bláznivě zamilovaná a má strach, že své city již nezvládne skrývat. Ví totiž, že on to cítí stejně. To napětí mezi nimi je zcela očividné. Snaží se mu vyhýbat, jak to jde, ale je to téměř nemožné. Vždyť bydlí hned vedle. Svého manžela má ráda, ale Honzu miluje. „Vím, že kdyby to prasklo, Adama by to úplně zničilo,“ pokračuje v psaní čtenářka.

Ráda by znala názor ostatních na tuto situaci. Ví, že by mohla kvůli svým citům zničit celou rodinu, ale už nemůže dál. „Užírá mě to, nevím, co mám dělat. Tak moc bych Honzu chtěla, ale vím, že ho nikdy mít nebudu,“ končí těmito slovy svůj e-mail paní Kateřina J. Sama bych jí radila, aby se odstěhovala pryč a zapomněla na něj, ale chápu, že to není možné. Rozhodně to nemá lehké. V podobné situaci se nachází také muž, který se zamiloval do své tchyně a o jehož příběhu jsme se na Dámském Deníku již zmiňovali.