Na displeji svítí číslo České správy sociálního zabezpečení. Jenže na druhém konci linky nesedí úředník, ale podvodník, který chce vaše přihlašovací údaje do banky.
3. září 2026 zveřejnila ČSSZ na svém webu varování, které popisuje dosud nejpropracovanější vlnu útoků zneužívajících jméno úřadu. Nejde o klasický podvodný e-mail, na který už si řada lidí zvykla. Tentokrát útočníci kombinují falešnou úřední písemnost zaslanou elektronicky s živým telefonátem, při kterém se vydávají za zaměstnance ČSSZ. Volajícímu tvrdí, že mu náleží doplatek nebo zvýšení důchodu, a krok za krokem ho navedou k přihlášení do internetového bankovnictví. Někdy žádají i potvrzení SMS kódu, videohovor nebo instalaci aplikace pro vzdálený přístup k počítači. Právě ta kombinace „úředního“ dokumentu a následného hovoru s živým člověkem dělá z tohoto podvodu mimořádně účinný nástroj.
Jak je možné, že na displeji svítí číslo úřadu
Klíč k celému triku se jmenuje spoofing. Jde o manipulaci s takzvaným CLI, parametrem v telefonní signalizaci, který operátorovi říká, jaké číslo se má na displeji příjemce zobrazit. Útočník tento parametr přepíše a oběť vidí číslo, které vypadá jako skutečná linka ČSSZ nebo jiného úřadu.
Český telekomunikační úřad na problém upozorňuje opakovaně a od 1. července 2024 zavedl na mezinárodních propojovacích bodech blokaci hovorů, které přicházejí ze zahraničí, ale tváří se jako česká čísla. Podle vyhodnocení z listopadu 2024 operátoři blokují jednotky milionů takových pokusů měsíčně a počet úspěšných podvodů klesl. Jenže úplně zmizet nemohou, část hovorů vzniká přímo v tuzemské síti nebo prochází cestami, které filtry neodchytí.
Praktický důsledek je jednoduchý: číslo na displeji telefonu není důkaz, že volá skutečný úředník. Nikdy nebylo.
Jeden signál, který podvod vždy prozradí
ČSSZ ve svém varování uvádí tři věci, které po klientech nikdy nepožaduje:
- přihlášení do internetového bankovnictví,
- sdělení PINu, autorizačních kódů nebo hesel,
- instalaci aplikace pro vzdálený přístup k telefonu či počítači (typicky AnyDesk nebo TeamViewer).
Jakmile v hovoru zazní cokoli z tohoto seznamu, jde o podvod. Bez výjimky. Nezáleží na tom, jak profesionálně volající zní, zda zná vaše jméno, adresu nebo číslo účtu. Útočníci tyto údaje mohou mít z dřívějších úniků dat, veřejně dostupných zdrojů nebo z předchozího „oťukání“ jiným kanálem, třeba právě tím úvodním e-mailem.
Starší varování ČSSZ z ledna 2025 popisovalo ještě jinou legendu: údajný přeplatek na účtu, který je třeba okamžitě vrátit. V únoru 2026 se zase objevily phishingové e-maily s motivem „vrácení daně“. Záminky se mění, mechanismus zůstává stejný: vytvořit časový tlak a donutit oběť jednat dřív, než začne přemýšlet.
Co dělat, když jste už kód sdělili
Rozhodují minuty, ne hodiny. Pokud jste v hovoru potvrdili SMS kód, přihlásili se do bankovnictví nebo povolili vzdálený přístup, postupujte v tomto pořadí:
- Zavolejte bance na číslo z oficiální aplikace, ze zadní strany karty nebo z webu banky. Nikdy na číslo, které vám nadiktoval volající. Žádejte okamžitou blokaci internetového bankovnictví a případně platební karty. Česká spořitelna má pro tyto situace linku 800 207 207, Komerční banka nonstop blokaci karet na +420 955 512 230.
- Řešte storno transakcí, banka může některé převody ještě zadržet, pokud zareagujete rychle.
- Odpojte zařízení od internetu a ukončete vzdálené spojení.
- Nechte zařízení vyčistit odborníkem a změňte všechna přístupová hesla.
- Podejte trestní oznámení na Policii ČR.
Pro ověření, zda vás skutečně kontaktovala ČSSZ, volejte její bezplatnou linku 800 050 248, ze zahraničí +420 257 066 077.
Jak si nastavit obranu v telefonu
Úplnou ochranu proti spoofingu žádná aplikace nezajistí, ale několik kroků riziko sníží.
Na iPhonu najdete v Nastavení → Aplikace → Telefon možnost „Blokování hovorů a identifikace“ a funkci prověřování neznámých volajících. Na Androidu s aplikací Telefon od Googlu lze podezřelé číslo zablokovat přímo z historie volání a zapnout filtrování spamu. Novější verze Androidu navíc nabízejí funkci „Ověřování bankovních hovorů“, která umí v reálném čase přes oficiální bankovní aplikaci potvrdit, zda hovor skutečně pochází z banky.
ČTÚ doplňuje, že pokud chcete zpětně zjistit, kdo vám skutečně volal, můžete požádat svého operátora o identifikaci volajícího, žádost ale musíte podat do dvou měsíců od hovoru.
Čísla, která ukazují rozsah problému
ČSSZ přesný počet obětí ani výši škod u tohoto konkrétního podvodu nezveřejnila. Širší kontext ale nabízejí data České bankovní asociace za rok 2024: 87 407 napadených klientů bank, celková škoda 1,39 miliardy korun a 18 495 případů kyberkriminality evidovaných Policií ČR. Podvody zneužívající značku ČSSZ jsou jen jedním proudem v této řece, ale proudem, který míří na jednu z nejzranitelnějších skupin.
Podle nás je nejnebezpečnější právě ta dvoustupňová taktika. E-mail sám o sobě může člověk smazat. Ale když po něm přijde hovor z „úředního“ čísla a na lince sedí někdo, kdo zná vaše jméno a trpělivě vás navádí, šance na odmítnutí dramaticky klesá. Jediná spolehlivá obrana je pravidlo, které se vejde do jedné věty: kdo po telefonu chce, abyste otevřeli bankovnictví, není úředník.