Vláda chystá konec transformovaných fondů, 1,7 milionu lidí musí řešit, co s penězi

V transformovaných fondech ke konci března sedělo necelých 1,65 milionu Čechů a téměř 340 miliard korun. Jsou to lidé, kteří si penzijní připojištění sjednali ještě před rokem 2013 a od té doby v něm zůstali, často ze setrvačnosti, často kvůli garanci, že nikdy nedostanou zpět méně, než vložili. Právě tuto garanci „černé nuly“ vláda považuje za brzdu, která drží stovky miliard v režimu s reálně záporným zhodnocením. Proto chce systém proměnit. Jenže mezi politickým záměrem a podepsaným zákonem je propast, ve které se teď nachází 1,7 milionu střadatelů.

Co přesně je na stole

Tvrdý fakt vypadá takto: v Plánu legislativních prací vlády na rok 2026 figuruje novela zákona č. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření. Ministerstvo financí ji má předložit vládě do konce června 2026, plánovaná účinnost je leden 2027. To je vše, co je schválené.

Samotný mechanismus útlumu transformovaných fondů (zda půjde o automatický převod neaktivních klientů, jak dlouhé bude přechodné období, co se stane s výsluhovou penzí) zatím nemá paragrafovou podobu. V médiích se objevuje horizont zhruba deseti let a varianta, kdy by pasivní účastníci byli po uplynutí této lhůty automaticky přesunuti do konzervativních fondů nového systému. Ale to jsou návrhy, ne platné právo.

Důležité pro klid: podle platného zákona č. 427/2011 Sb. musí majetek transformovaného fondu vždy pokrýt závazky vůči účastníkům. Pokud by nestačil, penzijní společnost doplácí ze svého. O propadnutí naspořených peněz nejde.

Garance, která stojí víc, než vypadá

Garance nezáporného zhodnocení zní bezpečně. V praxi ale znamená, že penzijní společnost investuje extrémně konzervativně, převážně do státních dluhopisů a peněžního trhu, a výnos sotva pokryje vlastní náklady fondu, natož inflaci.

Čísla z oborové srovnávací studie APS za období 2016–2025 mluví jasně:

Náš přepočet to ilustruje ještě ostřeji. Kdo před deseti lety uložil 100 000 korun do transformovaného fondu, má dnes nominálně asi 112 700 korun, jenže v reálné kupní síle mu zbylo jen zhruba 71 100 korun. Stejná částka v dynamickém fondu by nominálně narostla na přibližně 213 900 korun a reálně na asi 137 800 korun. Rozdíl je téměř dvojnásobek. A to je ta „drahá brzda výnosu“, o které mluví ministerstvo i penzijní společnosti.

Systém je na zlomu, ne na začátku

Odchod ze starého penzijka není budoucnost, už se děje. Jen za první čtvrtletí 2026 převedlo úspory z transformovaných fondů do účastnických fondů téže penzijní společnosti 27 485 lidí. Celkově z transformovaných fondů za tři měsíce odešlo 62 981 účastníků, tedy víc, než kolik nových klientů přibylo do celého třetího pilíře za stejné období (57 455).

Objem peněz v novém doplňkovém penzijním spoření dosáhl 320,2 miliardy korun a od starých fondů s 339,9 miliardy ho dělí už jen necelých 20 miliard. Křivky se protnou během měsíců. Novela, až přijde, bude spíš formalizovat trend, který trh už sám nastartoval.

Pro koho zůstat, pro koho odejít

Klíčová otázka není „přijdu o peníze“, ale „kolik mě stojí setrvání“. Odpověď závisí na jednom čísle: kolik let zbývá do plánovaného čerpání.

• Víc než 10 let do důchodu: Garance černé nuly vás podle dosavadních dat stojí reálně přes tři procentní body ročně. Přechod do dynamičtějšího fondu dává investiční logiku, krátkodobé výkyvy se na dlouhém horizontu vyhlazují. Asociace penzijních společností sama doporučuje zvažovat přechod právě této skupině.
• Méně než 10 let do čerpání: Garance a případný nárok na výsluhovou penzi mohou mít vyšší hodnotu než potenciální výnos dynamického fondu, který může v posledních letech před výběrem i výrazně klesnout. Setrvání může být racionální.
• Někde mezi: Od roku 2024 je možné mít vedle starého penzijka i nové doplňkové penzijní spoření. Kdo si není jistý, může staré PP nechat běžet a nové příspěvky směřovat do účastnického fondu s vyšším výnosovým potenciálem.

Jedno je ale společné pro všechny: čekat na automatický převod, jehož podmínky ještě nikdo nezná, je strategie, která funguje jen pro ty, kdo mají jistotu, že výsledek jim bude vyhovovat. A tu jistotu dnes nemá nikdo.

Co dělat teď

Legislativně není důvod k panice, zákon neexistuje, žádný převod se nekoná, podepisovat nic nemusíte. Investičně ale pasivita má svou cenu, a ta se počítá v procentních bodech ročně. Nejbližší pevné datum je konec června 2026, kdy má ministerstvo předložit novelu vládě. Do té doby stojí za to udělat jednu věc: spočítat si, kolik let vás dělí od důchodu, a podle toho se rozhodnout, zda garance černé nuly ještě chrání, nebo už jen brzdí.