Kabinet 20. července schválil věkový příplatek k důchodu: 500 Kč měsíčně od 80 let. Na peníze ale dosáhne jen ten, kdo se příslušného věku dožije.
Pětistovka navíc k penzi zní jednoduše. Jenže za tím číslem stojí novela zákona o důchodovém pojištění, která nemíří ke všem třem milionům českých důchodců, nýbrž k úzce vymezené skupině nejstarších seniorů. Nárok vzniká teprve v měsíci, kdy člověk dosáhne 80, 85, 90 nebo 95 let. Kdo slaví stovku, dostane tisícovku. Kdo se hranice nedožije, nedostane nic, žádný zpětný nárok, žádné dědění bonusu. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka po jednání vlády oznámil, že novela míří do Poslanecké sněmovny s plánovanou účinností od 1. ledna 2027. V letošním roce se tedy pětistovka na žádné výplatní pásce neobjeví.
Co přesně vláda schválila
Novela rozšiřuje stávající systém věkového navyšování důchodů. Dosud se automaticky přidávalo jen po 85. roce věku, nově přibývají čtyři další stupně:
| Věk při dosažení | Měsíční navýšení |
|---|---|
| 80 let | + 500 Kč |
| 85 let | + 500 Kč |
| 90 let | + 500 Kč |
| 95 let | + 500 Kč |
| 100 let | + 1 000 Kč |
Částka se připočítává k procentní výměře důchodu trvale, senior o ni nemusí žádat. Mechanismus kopíruje dosavadní praxi ČSSZ, která už dnes vyplácí navýšení po 85. roce automaticky, bez jediného formuláře.
Komu to pomůže, a komu ne
Samotná nově zasažená skupina 80 až 85 let čítá podle analytického podkladu MPSV přibližně 225 tisíc lidí. S vyššími věkovými stupni jde nejméně o stovky tisíc seniorů, přesné celkové číslo ale vládní materiál neuvádí.
Pro průměrnou důchodkyni ve věku 80–85 let představuje pětistovka zhruba čtyřprocentní nárůst penze. Vztaženo k celostátnímu průměrnému starobnímu důchodu po lednové valorizaci 2026, tedy k 21 839 Kč, jde o 2,3 procenta navíc. Není to zanedbatelné, ale není to ani částka, která zásadně změní rozpočet domácnosti odkázané na jednu penzi.
Resort argumentuje tím, že s vyšším věkem rostou náklady na léky, zdravotní pomůcky a obslužnost. Zvažovala se i varianta od 75 let, ta by ale rozšířila okruh příjemců na přibližně 609 tisíc seniorů a rozpočtové náklady by vyskočily výrazně výš. Vláda zvolila levnější cestu.
Co z novely vypadlo
Původní balík důchodových změn, který Juchelka představoval už v březnu 2026, byl širší. Počítal i s návratem k vyšší řádné valorizaci penzí o polovinu růstu reálných mezd, tedy s opatřením, které by se dotklo všech důchodců, nejen těch nad osmdesát. Ministerstvo financí se ale podle informací ČTK postavilo proti a požadovalo přesnější výpočty dopadů. Výsledek: červencová novela je užší, než co vláda na jaře avizovala.
Zůstala v ní ještě jedna změna, motivace pro pracující důchodce. Zaměstnancům se má důchod zvyšovat automaticky od ledna, poprvé od roku 2028. Živnostníci by museli podat žádost. I tak jde o výrazně skromnější balík, než jaký kabinet původně sliboval.
Opozice: slibovali víc, předkládají míň
Opoziční kritika se soustředí právě na kontrast mezi předvolebními sliby ANO a realitou předloženého návrhu. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel k důchodovým slibům hnutí ANO řekl, že „obelhávali národ“ a „slibovali věci, které nemohli splnit“. Přímou reakci opozice s formulací „výsměch“ na červencové schválení novely se z oficiálních stranických zdrojů nepodařilo dohledat, rámec kritiky je ale zřejmý: vláda prodává úzký věkový bonus jako velkou důchodovou změnu.
Rozpočtový dopad věkového navyšování má v roce 2027 činit 2,6 miliardy korun. Projekce počítá s růstem na 3,8 miliardy v roce 2035 a 6,4 miliardy v roce 2060. Pokud se připočte i navýšení za práci v penzi, nejméně příznivý scénář mluví o 60,8 miliardy v roce 2060. Čísla ukazují, že i zdánlivě drobný bonus se v horizontu dekád nabalí do značné sumy.
Cesta Sněmovnou teprve začíná
Novela má před sebou standardní legislativní proces: Poslanecká sněmovna, Senát, podpis prezidenta, vyhlášení ve Sbírce zákonů. Teprve pak může nabýt účinnosti. Vláda cílí na 1. leden 2027, ale parlamentní projednávání může termín posunout. Kdo dnes slaví osmdesátiny, na pětistovku navíc si zatím počká.
Pět set korun měsíčně není zanedbatelná částka pro člověka, který žije z důchodu pod dvacet tisíc. Jenže pro většinu ze tří milionů českých penzistů zůstává nedosažitelná, ne proto, že by nesplnili podmínky, ale proto, že se jich prostě nedožijí.