V českých lesích začaly houbařské žně. Mykolog popsal tři místa v Česku, kde teď nasbíráte nejvíc hub

Mykolog Petr Pokorný, předseda Mykologického klubu Náchod, 21. září ve vysílání TN Live jmenoval tři pohoří, kam se teď vyplatí vyrazit s košíkem: Krkonoše, Jizerské hory a Krušné hory. „Nacházíme mnoho druhů a zároveň velké množství hub,“ popsal druhou polovinu září. Jenže data ukazují, že ta trojice není stejně silná. Dvě lokality teď výrazně vedou, a třetí vyžaduje trochu víc štěstí.

Kam jet hned: Krkonoše a Jizerské hory

Aktuální mykoindex Krkonoš dosahuje zhruba 95 bodů ze sta, Jizerských hor kolem 92. Obě čísla výrazně převyšují tamní zářijový průměr, ten se u Krkonoš pohybuje kolem 65, u Jizerek kolem 57 bodů. Znamená to, že letošní druhá polovina září je pro tyto oblasti nadstandardní.

Pokorný doporučuje hledat smíšený les se vzrostlými stromy, podrostem a přirozenou vlhkostí. Žádná monokultura, žádná vysušená plantáž. V Krkonoších biotopově sedí hlavně hřib smrkový, klouzek strakoš, kozák březový a liška obecná. V Jizerkách se k nim přidávají ryzec smrkový a opeňka měnlivá.

Důležitý detail pro Krkonoše: houby pro vlastní potřebu sbírat lze, ale v klidových územích KRNAPu se návštěvník nesmí pohybovat mimo vyhrazené cesty. Prakticky to znamená držet se lesních úseků mimo nejpřísněji chráněné partie a neodcházet z turistických tras do jádrové zóny. V Jizerkách je situace volnější, orientačně dávají smysl oblasti kolem Hejnic, Bílého Potoka a výstupů do Jizerskohorských bučin.

Okno je ale krátké. Výhled ukazuje, že výborné podmínky v obou pohořích drží přibližně do 23. září. Potom slábnou. Kdo chce využít špičku sezóny, měl by vyrazit v nejbližších dnech.

Krušné hory: dobrá volba, ale s hvězdičkou

Pokorný Krušné hory jmenoval oprávněně, patří k horským oblastem, kde se podmínky zlepšily. Celkový index ale dosahuje jen 58 bodů ze sta, což je znatelně méně než u severovýchodních sousedů. A hlavně: uvnitř oblasti panují obrovské rozdíly. Jednotlivé dvoukilometrové čtverce se pohybují zhruba od 39 do 82 bodů. Jeden kout lesa může překypovat hřiby, o pár kilometrů dál je sucho a prázdno.

Pro Krušné hory proto platí jiná strategie. Nehledat plošně, ale cílit na vlhčí údolí a severní svahy, kde se déšť drží déle. Biotopově tu sedí hřib hnědý, klouzek strakoš, liška obecná a václavka smrková. Okno příznivých podmínek je navíc kratší než v Krkonoších; po 23. září se výhled zhoršuje výrazněji.

Podle nás je fér říct: Krušné hory jsou legitimní tip, ale ne plošně top lokalita. Kdo nechce riskovat prázdný košík, pojede spíš na severovýchod.

Proč právě teď a proč hlavně sever

Září je dlouhodobě nejsilnější měsíc pro růst hub v Česku. Celostátní typický index vychází na 45,7 bodu. Model ČHMÚ, vyvinutý ve spolupráci s Českou mykologickou společností, počítá se dvěma hlavními faktory: srážkami za předchozích 30 dní a průměrnou teplotou posledních sedmi dní. Houby nereagují na déšť okamžitě, efekt se projeví až 9 až 33 dní po srážkách.

Právě proto teď severní a severovýchodní Čechy dominují. Liberecký kraj hlásí index 90, Královéhradecký 88, Ústecký 85. Oproti tomu Morava zaostává: Jihomoravský kraj 53, Moravskoslezský 51, Zlínský pouhých 42 bodů. Pokorný sám říká, že se podmínky na Moravě zlepšují, ale data ukazují, že tam sezóna ještě nevrcholí.

Zajímavé je i srovnání s normálem celého roku. Do září 2026 dosáhl průměrný celorepublikový index 13,6 bodu, zatímco dlouhodobý normál za stejné období je 16,7. Letošek je tedy zatím pod průměrem; výjimečný je hlavně regionální kontrast, ne celková úroda.

Bezpečnost: appka košík nenaplní a otravu neodvrátí

Pokorný opakovaně varuje před spoléháním na mobilní aplikace k určování hub. „Aplikace si k houbě nečichne, neotočí ji, neposoudí lupeny, konzistenci ani vůni,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Hradec Králové. Stejný postoj drží Česká mykologická společnost i Toxikologické informační středisko.

Čísla mluví jasně: v roce 2024 skončilo v českých nemocnicích 184 lidí po požití hub. Trend konzultací s TIS dlouhodobě stoupá. Nejčastější příčinou je záměna, muchomůrka zelená za žampion nebo bedlu. Ale problém dělají i špatně skladované nebo nedostatečně tepelně zpracované jedlé houby.

Praktické minimum:

• Sbírejte jen druhy, které bezpečně poznáte.
• Staré, rozbředlé nebo přestárlé plodnice nechte v lese, Pokorný je přirovnává ke starému masu.
• Při jakémkoli podezření na otravu volejte TIS (224 919 293) nebo vezměte vzorek houby k lékaři.
• Nejste-li si jistí nálezem, navštivte mykologickou poradnu, fungují v Praze, Brně, Liberci, Hradci Králové, Plzni, Olomouci a dalších městech.

iZdroj fotografie: Mary and Angus Hogg – licence CC BY SA 2.0

Kdo v neděli 21. září ještě váhal, má pár dní na rozhodnutí. Krkonoše a Jizerky teď nabízejí podmínky, jaké se v září nevidí každý rok, ale okno se zavírá rychle a les čekat nebude.