Už přes 11 tisíc nakažených a pět mrtvých. Českem se šíří nemoc, kterou mnozí považovali za dávno vymýcenou

Zákožka svrabová měří třetinu milimetru, holým okem je téměř neviditelná. Zavrtá se do kůže, vyhloubí chodbičku, naklade vajíčka a člověk začne šílet svěděním. Většinou v noci, po zahřátí v posteli, kdy se roztoč aktivuje. Právě tenhle drobný parazit stojí za jednou z nejprudších infekčních vln poslední dekády v Česku. Podle reportáže TV Nova s odkazem na Státní zdravotní ústav evidovalo Česko k 31. říjnu 2026 už přes 11 tisíc případů svrabu a pět lidí v souvislosti s nákazou zemřelo. Oficiální otevřená data SZÚ potvrzují 9 917 případů k 1. říjnu, za zbývající říjnový měsíc tedy přibylo víc než tisícovka dalších.

Nemoc, která nikdy nezmizela

Představa, že svrab patří do učebnic dějepisu, je mýtus. Česko zažilo silný vrchol v roce 1970, kdy hygienici zaznamenali 15 069 případů. Další přišel v roce 1993, tehdy jich bylo 14 104. Mezi těmito vlnami počty klesaly, ale nikdy na nulu. Světová zdravotnická organizace zařadila svrab v roce 2017 mezi opomíjená tropická onemocnění, což je kategorie, která říká jediné: svět na tuhle nemoc zapomněl, ona na něj ne.

Aktuální vlna začala nenápadně narůstat kolem roku 2022. Celý rok 2025 skončil na 11 701 hlášených případech. Letošek tento trend ještě zrychlil, za prvních devět měsíců roku 2026 bylo nahlášeno 9 917 případů, což je o 31,5 procenta víc než za stejné období loňska, kdy jich bylo 7 542. Nejde tedy o skokový dvojnásobek, ale o strmý a trvalý růst.

Kde se svrab šíří a proč právě tam

Moravskoslezský kraj vede statistiku s 1 727 případy k 1. říjnu a kumulativní nemocností 146,8 na 100 tisíc obyvatel. Jen v září tam přibylo 187 nakažených, z toho 58 v okrese Ostrava-město. Jenže redukovat problém na „sever Moravy“ by bylo zavádějící. Plzeňský kraj hlásí nemocnost 136,8 na 100 tisíc, Ústecký 131,6. Středočeský kraj má v absolutních číslech 1 110 případů, Jihomoravský 1 038. Svrab je hlášen ve všech čtrnácti krajích.

Co mají ohniska společného, není zeměpisná poloha, ale typ prostředí:

• Domácnosti – těsný kontakt, sdílená postel, společné ručníky a prádlo.
• Ubytovny a kolektivní bydlení – časté střídání lidí, obtížná kontrola hygieny.
• Domovy seniorů a nemocnice – závislost klientů na péči, oslabená imunita, pozdní rozpoznání příznaků.

Ředitel Domova Kamenec Vojtěch Curyl v reportáži TV Nova popsal bariérový režim, individualizaci pomůcek a vyváření prádla jako každodenní realitu. Právě uzavřená zařízení pro seniory jsou místem, kde se svrab mění z nepříjemnosti v ohrožení života.

Pět úmrtí: ne na svědění, ale na sepsi

Čtyři z pěti obětí byly ve věku 52 až 80 let, potvrzuje to SZÚ ve své pololetní zprávě k 26. červnu 2026. Páté úmrtí zaznamenala reportáž TV Nova k poslednímu říjnu. Nikdo z nich nezemřel „na svědění“. Mechanismus je jiný a daleko zákeřnější: pacient si rozškrábe kůži, otevřenou ranou proniknou bakterie, vznikne těžká sekundární infekce. Ta může přejít v sepsi a multiorgánové selhání. Epidemioložka SZÚ Kateřina Fabiánová to popsala jednoznačně: roztoč sám nezabíjí, zabíjí zanedbání.

Inkubační doba svrabu je dva až šest týdnů. Příznaky (svědění mezi prsty, na zápěstích, kolem pupku, na genitálu, u dětí i na hlavě a dlaních) bývají zaměňovány za ekzém nebo kontaktní dermatitidu. Senior v domově důchodců, který si nedokáže sám prohlédnout kůži nebo popsat potíže, může žít s nákazou týdny, než si někdo všimne.

Proč čísla rostou: šíření, nebo lepší záchyt?

Odpověď zní: obojí. Od poloviny roku 2025 přešlo hlášení infekčních nemocí v Česku na elektronický systém. Papírové formuláře byly náchylné k chybám a nedohlášení, elektronizace část případů jednoduše vytáhla na světlo. To je důležitý kontext, který brání čistě alarmistickému čtení čísel.

Současně ale reálné šíření pokračuje. Faktory, které SZÚ opakovaně jmenuje, jsou mobilita mladých dospělých, cestování, migrace, přelidněné bydlení a institucionalizace seniorů. Zahraniční data ukazují, že Česko není výjimka: v Anglii stouply diagnózy svrabu na sexuálně-zdravotních pracovištích mezi lety 2023 a 2024 o 44 procent, přičemž nejvíc zasažená byla skupina 20 až 24 let. Belgická studie v primární péči popisuje průměrný meziroční růst 15 procent. V Německu Institut Roberta Kocha evidoval v roce 2023 přes sedm tisíc hospitalizací se svrabem jako hlavní diagnózou.

Společný jmenovatel dvou nejohroženějších skupin (mladých do 25 let a seniorů) je paradoxně stejný: intenzivní a opakovaný tělesný kontakt, který nelze snadno přerušit. U jedněch jde o partnerské a sociální vazby, u druhých o závislost na ošetřovatelské péči.

Co dělat, když máte podezření

Svrab se přenáší hlavně kontaktem kůže na kůži, při spaní v jedné posteli, pohlavním styku nebo sdílením ručníků a prádla. Není to nákaza, která by se šířila na dálku v tramvaji. Praktická prevence:

• Nesdílet ručníky, oblečení ani ložní prádlo s osobou, u které je podezření na nákazu.
• Prát kontaminované prádlo minimálně na 60 °C.
• Věci nevhodné pro horké praní uzavřít do igelitového pytle na tři až sedm dní, roztoč bez hostitele nepřežije.
• Při potvrzené nákaze přeléčit současně všechny osoby v těsném kontaktu, jinak hrozí opakovaná nákaza.

Léčba spočívá v opakované aplikaci antiskabietik na celé tělo, obvykle tři dny po sobě, následované koupelí a kompletní výměnou prádla. I po úspěšném zničení zákožek může svědění přetrvávat ještě několik týdnů, to je reakce kůže, ne selhání léčby. Prvním krokem by měla být návštěva praktického lékaře nebo dermatologa; nečekat, až se příznaky „samy uklidní“.

Svrab v Česku roku 2026 není návrat středověku. Je to připomínka, že podceňovaná infekce dokáže v moderní společnosti s vysokou mobilitou a stárnoucí populací růst rychleji, než ji systém stíhá zachytit. A že roztoč o velikosti zrnka písku může zabít, pokud mu dáme dost času.