Teplota oceánů překonala historický rekord. Meteorologové varují, že dopady El Niña budou nejdrsnější v dějinách měření

Rekordy teploty moří mají svůj rytmus. Globální oceán bývá nejteplejší v březnu a dubnu, kdy se sčítá teplo z obou polokoulí. Předchozí maximum (21,09 °C) skutečně padlo v březnu 2024. Že nový rekord přišel uprostřed srpna, je samo o sobě anomálie, která ukazuje na něco hlubšího než běžný sezonní výkyv. Copernicus to ve své tiskové zprávě vysvětluje souběhem dvou vrstev: desítky let člověkem poháněného oteplování oceánu a rychle sílícího El Niña, které do už přehřátého systému přilévá další energii.

Rekord, který se rodil týdny

Srpnové maximum nevzniklo ze dne na den. Už 31. července ukazovala denní data 21,05 °C, pouhé čtyři setiny pod tehdejším rekordem. Červencový bulletin Copernicu hlásil rekordní teploty hladiny v mnoha oceánských regionech současně, nejen v rovníkovém Pacifiku. 13. srpna pak americká NOAA ve své diagnostice ENSO přidala číslo, které upoutalo pozornost klimatologů po celém světě: pravděpodobnost velmi silného El Niña na podzim a v zimě 2026/27 překročila 90 %.

O devět dní později, 22. srpna, teploměr poskočil na 21,10 °C. Formálně jde o překonání starého rekordu o jedinou setinu stupně, rozdíl tak těsný, že Copernicus k němu nepublikuje test statistické významnosti. Síla zprávy ale neleží v té desetince. Leží v načasování a v tom, co teprve přijde.

El Niño na steroidech

El Niño je teplá fáze oscilace ENSO: nadprůměrně teplá voda v centrálním a východním rovníkovém Pacifiku mění proudění atmosféry a přeskupuje rozložení teplot a srážek po celé planetě. Silné epizody, jako ta z let 2015–2016, kdy index ONI vystoupal na +2,6 °C, dokážou globální průměrnou teplotu posunout o desetiny stupně nahoru a spustit sucha, povodně i vlny veder tisíce kilometrů od Pacifiku.

Letošní epizoda ale míří výš. Klíčová čísla:

• NOAA (13. srpna 2026): červencový index Niño 3.4 na +1,4 °C, s 69% šancí, že tříměsíční síla překoná všechny epizody od roku 1950.
• Met Office (21. srpna 2026): veřejný výhled čeká v oblasti Niño 3.4 hodnoty přes 3 °C; šéf sezónních předpovědí Adam Scaife mluví o „bezprecedentním“ El Niñu.
• WMO (31. července 2026): sezónní anomálie pro srpen–říjen kolem 2,9 °C s dalším zesilováním směrem k listopadu.

Pokud by se scénář přes 3 °C naplnil i v hlavních indexech, šlo by o událost zřetelně silnější než vrchol 2015–2016. El Niño obvykle dosahuje maxima mezi listopadem a lednem, nejtvrdší globální dopady se tedy podle těchto projekcí teprve blíží.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Vazba mezi El Niñem a evropským počasím není přímočará. Meteoroložka Dagmar Honsová pro TN.cz upozornila, že letošní červnová vedra v Česku přímo nezpůsobilo El Niño, ale tepelné kopule a vysušená krajina. ČHMÚ 28. června zaznamenal nové české absolutní maximum 41,9 °C, devět z deseti nejvyšších teplot v historii padlo během dvou dnů na konci června.

Přesto El Niño Evropu ovlivňuje, jen nepřímo a s větší nejistotou:

• Podzim 2026: Copernicus i Met Office signalizují nadnormální teploty nad velkou částí kontinentu. Pro severozápadní Evropu Met Office vidí zvýšenou šanci na vlhčí a bouřlivější podzim a začátek zimy.
• Sucho v Česku: ČHMÚ 19. srpna konstatoval, že hydrologické sucho přetrvává na většině území. Měsíční výhled do 20. září čeká průměrné až mírně nadprůměrné teploty a srážkově spíš slabý podnormál, tedy žádnou úlevu.
• Západní Evropa: červen 2026 byl pro region nejteplejší v historii záznamů, kombinace červen–červenec překonala dosavadní rekord z roku 2022 o téměř 0,9 °C.

Nejbližší české riziko není El Niño samo o sobě, ale fakt, že dlouhodobě vyschlá krajina hůř tlumí další teplé epizody a hůř hospodaří s každým milimetrem srážek. ČHMÚ přitom pracuje s daty ECMWF v reálném čase (Česko je u evropského centra vedeno jako spolupracující stát) a nevydává klasické sezónní předpovědi, pouze týdenní a měsíční výhledy.

Proč jde o víc než číslo na teploměru

Podstata problému není v tom, že se rekord posunul o setinu stupně. Podstata je v mechanismu: El Niño přichází na oceán, který je už dekády systematicky teplejší, než býval. Každá silná epizoda ENSO tak startuje z vyšší základní hladiny. V roce 1997 začínalo tehdejší rekordní El Niño na oceánu, jehož průměrná teplota byla o několik desetin stupně nižší než dnes. V roce 2015 o něco vyšší. Letos ještě vyšší.

Důsledky se násobí: více energie v atmosféře znamená intenzivnější srážkové epizody tam, kde El Niño přináší déšť, a tvrdší sucha tam, kde ho odebírá. Pro jižní Afriku, Austrálii a části tropické Jižní Ameriky to podle WMO znamená výrazné posuny srážkových režimů v nadcházejících měsících. Pro globální průměrnou teplotu to znamená, že rok 2026, nebo spíš zima 2026/27, má reálnou šanci stát se nejteplejším obdobím v dějinách přístrojového měření.

Co sledovat v příštích měsících

Vrchol El Niña se očekává mezi listopadem 2026 a lednem 2027. Do té doby bude NOAA každý měsíc aktualizovat diagnostiku ENSO, Copernicus bude publikovat denní data o teplotě hladiny a ČHMÚ bude průběžně informovat o stavu sucha přes systém HAMR. Pro obyvatele Česka platí střízlivé doporučení: sledovat výstrahy ČHMÚ, lokální omezení nakládání s vodou a pro zemědělce průběžné informace ministerstva zemědělství, které už letos kvůli suchu upravovalo některé dotační podmínky.

Desetina stupně na globálním teploměru oceánu zní abstraktně. Ale za tím číslem stojí energie, která v příštích měsících projde atmosférou celé planety, a její účet teprve dorazí.