Neplaťte s ní v pekárně. Tahle desetikoruna se prodala za 159 000 Kč, možná ji máte v peněžence

Představte si, že stojíte u pokladny a za rohlík zaplatíte mincí, která má na numismatickém trhu cenu slušného ojetého auta. Přesně to se mohlo stát komukoli, kdo v posledních třiceti letech vytáhl z kapsy desetikorunu ročníku 1993 a nevšiml si, že písmena „Kč“ na jejím rubu jsou o trochu menší než obvykle. Podle Aukra se jeden takový kus prodal v květnu 2025 za 159 000 Kč. A nebyl to ani zdaleka nejdražší exemplář.

Jak vznikla mince, která neměla existovat

Příběh začíná v lednu 1993 v hamburské mincovně, kam si čerstvě vzniklá Česká republika objednala ražbu nových oběžných mincí. 28. ledna byly české straně předloženy vzorové odražky, dvanáct kusů desetikoruny s návrhem Ladislava Kozáka. Kozák ale nebyl spokojený. Nápis „Kč“ se mu zdál příliš drobný a vyžádal si úpravu. Definitivní podoba razidla s větším „Kč“ byla schválena až 17. března 1993.

Jenže mezitím, 10. března, Hamburk dodal takzvaný účelový náklad, tisíc kusů určených pro seřízení razicích strojů a servisní firmy. A právě u desetikoruny použil razidlo s původním, neschváleným motivem. S tím malým „Kč“. Část této série se dostala do běžného oběhu, kde splynula se sedmdesáti miliony standardních desetikorun téhož ročníku. Tisíc kusů mezi téměř sedmdesáti miliony, to je 0,0014 procenta.

Jak ji poznáte: jeden pohled na rub stačí

Technické parametry vzácné varianty jsou totožné s běžnou mincí: průměr 24,5 mm, hmotnost 7,62 g, vroubkovaná hrana. Rozdíl je výhradně na rubové straně, vlevo od čísla 10.

• Běžná desetikoruna: písmena „Kč“ jsou větší a vodorovná linka v pozadí je protíná zhruba uprostřed.
• Vzácná varianta: písmena „Kč“ jsou znatelně menší a linka prochází přes jejich horní část, u písmene „K“ vytváří charakteristický malý trojúhelník.

Stačí tedy položit vedle sebe dvě desetikoruny z roku 1993 a porovnat velikost nápisu. Žádná lupa, žádný speciální přístroj. Jen pozorný pohled.

Aukční čísla, která mluví jasně

Prodej za 159 000 Kč na Aukru je jen vstupní bod do cenové mapy této rarity. Specializované aukce AUREA Numismatika a zahraniční aukční domy ukazují výrazně širší rozptyl:

Rozptyl od 159 do 530 tisíc korun není náhoda. Cenu zásadně určuje stav mince. Špičkový kus bez stop oběhu (UNC) dosáhne násobků toho, co exemplář, který roky koloval mezi peněženkami. Trh s touto variantou není lineární růst, je to spíš seismograf, kde každý kus má svou vlastní historii a kondici.

Co dělat, když máte podezření

Nejdůležitější pravidlo: nečistěte ji. Jakýkoli pokus o leštění nebo mytí sníží sběratelskou hodnotu. Vyfoťte líc, rub a hranu a pošlete snímky odborníkovi. AUREA Numismatika nabízí bezplatné a nezávazné ocenění z fotografií s odpovědí do 48 hodin. Pokud byste potřebovali formální písemný posudek (třeba pro pojistku nebo dědické řízení), počítejte s cenou od 3 000 Kč.

Pak přijde rozhodnutí, kudy prodat. Aukro znamená rychlost, jak dokládá květnový prodej za 159 tisíc. Specializovaná sálová aukce je pomalejší cesta, ale veřejné výsledky ukazují vyšší cenový strop a publikum, které za raritní kus zaplatí víc. Podle nás se pro minci s reálnou šancí na šesticifernou částku vyplatí nejdřív nechat posoudit stav, a teprve potom volit kanál.

Není to jediná „běžná“ mince za statisíce

Desetikoruna s malým „Kč“ je nejznámější česká oběžná rarita, ale ne jediná. V roce 2022 se v aukci prodala padesátikoruna z roku 1993 bez měděného pokovení mezikruží za 75 000 Kč. A mezi bankovkami drží pozoruhodný rekord chybotisk dvousetkoruny z roku 1993 s ochranným proužkem „REPUBLIQUE DU ZAIRE“, ten dosáhl 460 000 Kč. Oproti tomu běžně hledané vzácnější ročníky padesátikorun se podle ceníků pohybují spíš v řádu stovek až nižších tisíců. Malé „Kč“ na desetikoruně je zkrátka v jiné lize.

Až budete příště přebírat drobné, věnujte jednu vteřinu rubové straně desetikoruny s letopočtem 1993. Ta vteřina může mít cenu čtvrt milionu.