Štědrovečerní večeře je vyvrcholením celých Vánoc, na které se těší malí i velcí. Ačkoli je hlavní prioritou pohoda, klid, odpočinek, čas strávený s rodinou a šťastné chvíle, neodmyslitelně k Vánocům patří také úklid, a co každá dobrá hospodyňka ví, také předlouhé přípravy. Někteří lidé opravdu nechtějí trávit v tento slavnostní den čas v kuchyni, a tak jdou do restaurace na slavností oběd či večeři. Mnoho restaurací už hlásí naplnění kapacity dlouho dopředu, informuje web ČT24. Pro tradičně zaměřené osoby je toto ale nepřípustné.

Ne vždy to byl kapr a salát

Když se dnes někoho zeptáte, co mají na štědrovečerní večeři, nejčastější odpovědí je kapr a bramborový salát na milion způsobů. Tato kombinace ale nabyla na popularitě až po roce 1924, kdy ji uveřejnila ve své kuchařce Magdalena Dobromila Rettigová, píše iDnes. Kapr se jedl i dříve, ale na jiný způsob, často vařený nasladko s ořechy, perníkem či švestkami.

Tajné triky na pečení perníků, které vám ulehčí předvánoční přípravy

iZdroj fotografie: Pixabay

V dnešní době se ale na stolech objevuje mnoho nezdravých pokrmů. Kapra v trojobalu, cukroví, vánočky i exotické ovoce kdysi lidé opravdu neznali. „Já nedám dopustit na vinnou klobásu, ale vím, že v některých krajích ji skoro ani neznají,“ popisuje paní Zuzana M. z Neratovic. Kdysi byl Štědrý den postním dnem a jedla se pouze vánočka, případně řídká polévka na oběd. Každý chtěl přece vidět český fenomén, a to zlaté prasátko. Poznali byste dnes malou holčičku, která hrála v ikonické reklamě? DámskýDeník zveřejnil její podobu dnes.

Jedlo se jinak

Ke stolu se usedalo teprve ve chvíli, kdy vysvitla první hvězda. A jídlo bylo velmi rozmanité a zdravé. Lidé vařili často z toho, co sami vypěstovali, složitost a rozmanitost pokrmů pak šla ruku v ruce s movitostí a urozeností rodiny. Celkem se podávalo až 9 chodů a rozhodně nebyla nouze o brambory, luštěniny a obilniny.

Děti z chudých rodin si mohly vybrat, co si přejí na Vánoce. Jejich odpovědi nás dostaly na kolena

iZdroj fotografie: Pixabay

Typická tak byla luštěninová polévka, houbový kuba, šišky s mákem, ale také ovoce, a to čerstvé, sušené či ve formě kompotu. Pro děti to byl také jediný zdroj sladkého, kromě vánočky či typické vánoční štoly. Vánočka se nejprve nosila hospodáři, aby se zajistila velká úroda obilí v další sezóně. Teprve navazující svátky se jedlo maso, nejčastěji krocan, husa či kachna.