Stačí náznak střetu zájmů a Babiš odejde, tvrdí Schillerová. Kupka na to reagoval jednou větou

Alena Schillerová opakovaně ujišťuje, že Andrej Babiš je připraven odejít z funkce, pokud by se prokázal byť jen náznak střetu zájmů. Premiér prý vše vyřešil „nevratně, v souladu s českým i evropským právem“ a ona mu plně důvěřuje. Detaily řešení ale nezná, Babiš je podle jejích vlastních slov sdílí jen se svými právníky, nikoli s vedením hnutí. Martin Kupka z ODS na tato ujištění reagoval po svém: premiér je podle něj „ekonomický parazit na úkor tuzemských daňových poplatníků“. Mezi těmito dvěma polohami, bezvýhradnou důvěrou a tvrdým odmítnutím, se odehrává spor, který má reálné finanční důsledky pro celé Česko.

Dva dopisy z Bruselu za čtyři měsíce

Časová osa mluví jasně. V únoru 2026 poslala Evropská komise první dopis, v němž žádala české úřady o informace, jaká opatření přijaly proti „potenciální situaci střetu zájmů“ premiéra. Ministerstvo pro místní rozvoj začalo pracovat na odpovědi. Jenže 20. května 2026 dorazil druhý dopis, Komise chtěla další podrobnosti a Česko dostalo měsíc na reakci.

Mezitím se ukázalo něco pozoruhodného. Podle zjištění Seznam Zpráv české úřady Brusel ujistily, že dotace pro Agrofert jsou zmrazeny, a vzápětí miliardy z evropských zemědělských fondů odblokovaly. Právě tento krok opozice označuje za důkaz, že problém není vyřešen, ale jen přebalený.

Schillerová věří, mechanismus ale chybí

Schillerová svůj postoj drží konzistentně od podzimu 2025. Už v listopadu, tedy ještě před Babišovým jmenováním premiérem, v rozhovoru pro iROZHLAS řekla, že ji Babiš s konkrétním řešením neseznámil a že je to „jeho věc“. Zároveň dodala, že mu dává plnou důvěru. O měsíc později Babiš sám zveřejnil video, v němž oznámil „nevratné vzdání se Agrofertu“ prostřednictvím svěřenského fondu RSVP Trust.

Prezident Petr Pavel tehdy Babišovo jmenování podmínil právě veřejným oznámením řešení střetu zájmů. Babiš podmínku formálně splnil a 9. prosince 2025 se stal předsedou vlády.

Jenže Schillerové slib, že stačí náznak střetu a Babiš odejde, nemá v žádném dohledatelném dokumentu oporu v konkrétním mechanismu. Neexistuje stranické usnesení, koaliční smlouva ani zákonný automat, který by premiérův odchod spouštěl. Reálné páky leží jinde: u Evropské komise, u dotačních úřadů a v posledku u prezidenta.

Jak ANO mluvilo o střetu zájmů dříve

Stojí za to srovnat dnešní rétoriku s tou z Babišovy první vlády. V roce 2019, kdy Komise poprvé potvrdila střet zájmů kvůli přetrvávajícím vazbám na Agrofert, Schillerová reagovala jinak. Nemluvila o odchodu. Říkala, že pokud se střet potvrdí, stát bude žádat peníze zpátky od firem. V únoru 2020 pak hájila Babišovy „preventivní odchody za dveře“ při jednáních vlády a výslovně tvrdila, že ve střetu zájmů není.

Posun je zřejmý. Tehdy: „Není ve střetu, jen preventivně odchází.“ Dnes: „Vyřešil to nevratně, a kdyby ne, odejde.“ Jazyk zesílil, ale podstata zůstává stejná: ANO žádá důvěru bez toho, aby předložilo ověřitelné detaily řešení.

Kupka, opozice a pravidla hry

Kupkova reakce nebyla uznáním. Místopředseda ODS požaduje zveřejnění statutu svěřenského fondu, upozorňuje, že Babiš do něj údajně nezahrnul všechny firmy, a tvrdí, že riziko nesou daňoví poplatníci. Není sám. Ivan Bartoš prohlásil, že Babiš „nevyřešil zhola nic“, Marek Benda chtěl jasné stanovisko vlády, opozice téma znovu otevřela ve Sněmovně.

A pak je tu ještě jeden rozměr, který celý spor posouvá dál. 9. června 2026 koaliční poslanci předložili návrh na změkčení části zákona o střetu zájmů, známého jako lex Babiš. Opozice okamžitě varovala, že nejde jen o jeden fond, ale o přepisování pravidel pro firmy všech členů vlády. Jinými slovy: zatímco Schillerová slibuje, že Babiš pravidla dodržuje, vládní většina se pokouší pravidla samotná změnit.

Právě tady se láme důvěryhodnost celého ujištění. Premiér, který tvrdí, že střet zájmů vyřešil, zároveň vede koalici, jež chce změkčit zákon, který střet zájmů definuje. Kupkova věta o „ekonomickém parazitovi“ je ostrá, ale otázka, kterou pokládá, je legitimní