Mnoho lidí dlouhá léta skrývá tajemství, za které se stydí. Nechtějí, aby se kdokoli o jejich prohřešku dozvěděl, i když je v hloubi duše velmi trápí. Jedno takové měla i žena z Ontaria, kterou velké tajemství užíralo, ale po domluvě s manželem se snažila na vše zapomenout. Po jeho náhlé a nečekané smrti se však pustila do pátrání, což se ukázalo jako to nejlepší, co mohla v životě udělat.

Museli dát dítě k adopci

Janice Hoy byla ve svých sedmnácti letech postavena před velmi těžké rozhodnutí. Jelikož se svým přítelem neplánovaně otěhotněla, musela se rozhodnout, jak s touto situací naložit. Ona i její partner věděli, že nemají věk, finanční zázemí ani psychickou vyspělost k tomu, vychovávat dítě. A tak se shodli na tom, že nejlepším řešením bude dát dítě k adopci. I když se Janice po porodu nemohla a nechtěla s miminkem rozloučit, věděla, že mu tak dá šanci na lepší život.

Když mu bylo 15 let, musel se vzdát své dcery, přestože s adopcí nesouhlasil. Po 35 letech se mu konečně podařilo ji najít

„Chodila jsem několikrát denně. Seděla jsem s ním a mluvila jsem s ním. Řekla jsem mu, že sama jsem jen dítě. Řekla jsem mu, že je mi to líto a že ho miluji. Řekla jsem dítěti, že kdyby mě někdy chtělo najít, nikam nejdu. A doufala jsem, že mě jednou bude chtít najít,“ cituje matčina slova web CBC. O narozeném dítěti a následné adopci nikdy nikomu neřekla. Doufala však, že se jí někdy podaří syna najít.

Manželova smrt odstartovala její pátrání

Svého přítele si vzala a postupně se jim narodili tři synové. Během života chtěla prvorozené dítě najít, ale manžel ji přemluvil, aby počkali, až bude nejmladšímu synkovi šestnáct, a lépe se tak s celou situací vyrovnal. Její manžel však nečekaně zemřel, kvůli čemuž Janice upadla do deprese. Věděla, že jediné, co jí pomůže, bude najít svého prvorozeného syna, což se jí také podařilo. Napsala mu SMS, kde se představila jako jeho biologická matka. On jí odpověděl, že doufal, že se mu někdy ozve.

Žena zažalovala rodiče, protože se jí nezeptali, jestli se chce narodit. Jediný „etický způsob“, jak mít děti, je podle ní adopce

Zpočátku si psali a volali, poté se rozhodli zajít na večeři, a tak se po 30 letech konečně opět viděli. Jako by jejím dalším synům z oka vypadl. Zjistili, že bydleli jen 15 minut od sebe. I když se všichni báli společného setkání, nakonec vše dobře dopadlo a Janice se konečně cítila úplná. Rodinné fotografie sdílí i na svém Facebooku. Na snímcích vypadají všichni tak šťastně.

Když se sourozenci nebo rodiče se svými dětmi setkají i po desítkách letech, poznají, že jsou příbuzní, i když by o tom jinak neměli ani tušení. Dokazují to i po porodu rozdělená trojčata, která se náhodně setkala po 19 letech, jak jsme na DámskémDeníku jejich příběh popisovali.