Bývalá smažka z Brna. Macinka urážel v přímém přenosu, Hollan mu vrátil jedinou větou o snídani nosem

Nepadlo to v debatě o drogách. Nepadlo to ani ve veřejnoprávním vysílání. Macinka seděl 10. června v pořadu Přísně tajné na soukromém kanálu XTV a odpovídal na otázku, zda se Motoristé sobě chtějí zbavit europoslance Filipa Turka. Místo přímé odpovědi stočil řeč jinam: „Já nevím, podle mě s tím, jak je v kurzu takový ten vyhozený nebo znectěný adiktolog, nebo šéf těch adiktologů, podle mě nějaká bývalá smažka z Brna, tak jak o něm píšou ty oslavné články, tak občas mu asi něco spadne z kapsy, a já se prostě nestačím divit.“ Člověk, kterého takto označil, je Matěj Hollan, hlavní představitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb a v tu chvíli nejhlasitější kritik vládního rozhodnutí převést protidrogovou agendu z Úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví.

Jedna věta, která řekla víc než celý rozhovor

Hollan reagoval o den později na Facebooku. Napsal jedinou větu: „Od někoho, kdo umí snídat jenom nosem, potěší.“ Narážka na šňupání kokainu je srozumitelná. Důležité je ale dodat, co v otevřených zdrojích chybí, jakýkoli důkaz, že by Macinka kokain užíval. Hollanův výstřel funguje jako polemická insinuace, zrcadlový obraz Macinkovy urážky. Oba muži si vyměnili osobní útoky místo argumentů. Reputačně ale hůř vychází ten, kdo začal, a kdo je ministrem vlády.

Vzorec, který se opakuje

Macinka nebyl první člen kabinetu, který na Hollana zaútočil osobně. Už 1. června 2026, dva týdny po vládním rozhodnutí o přesunu agendy, premiér Andrej Babiš na oficiální tiskové konferenci shazoval Hollana i adiktoložku Janu Michailidu. Podle sekundárních zdrojů použil formulace „ten pán sadomaso porno“ a „komunistická Pirátka s drátem v nosu“. Macinka pak v XTV registr ještě zostřil.

Vzorec je stejný: místo věcné polemiky s odbornými výhradami přijde osobní delegitimizace kritika. Na koordinovanou strategii ve smyslu domluveného postupu přímý důkaz není. Ale terče i styl se nápadně shodují, a obojí přichází ve chvíli, kdy odborná obec, odbory Úřadu vlády i ČMKOS žádají zastavení přesunu a zahájení dialogu.

Co se za urážkami ztrácí

Vláda 18. května schválila převod protidrogové politiky a agendy duševního zdraví pod ministerstvo zdravotnictví. Účinnost stanovila na 1. července. Dosavadní model stál na nadresortní koordinaci při Úřadu vlády, propojoval prevenci, léčbu, harm reduction, sociální služby i monitoring. Kritici říkají, že přesun na jedno ministerstvo agendu zúží na zdravotnický pohled a oslabí financování všeho ostatního.

Čísla, která přitom sama vláda zveřejnila v lednu 2026, ukazují, proč je debata důležitá:

• Odbornou pomoc ročně hledá 90 000 až 100 000 lidí.
• Odhad rizikových uživatelů drog činí 47 500, z toho téměř 90 % užívá drogy injekčně.
• Naloxon v roce 2024 odvrátil více než 200 předávkování.
• VZP v roce 2024 hradila léčbu 1 571 pacientům s chronickou hepatitidou C (náklady 828 milionů korun) a 2 726 pacientům s HIV/AIDS (536 milionů korun na antivirotika).

Asociace poskytovatelů adiktologických služeb žádá okamžité záruky financování a navrhuje vznik samostatné adiktologické agentury. Odbory Úřadu vlády vstoupily do protestu a vytýkají vládě, že změnu oznámila bez řádného sociálního dialogu. Hollan a další kritici navíc upozorňují na rostoucí neformální vliv ředitele Národní protidrogové centrály Jakuba Frydrycha, v němž vidí hybatele obratu k represivnějšímu přístupu; formální důkaz o jeho rozhodovací roli v přesunu ale v dostupných zdrojích chybí.

Proč je osobní útok víc než exces stylu

Macinka dostal v XTV otázku na Filipa Turka a vnitřní problémy Motoristů. Odpověděl útokem na Hollana. Tím posunul rámec debaty z „mají Motoristé problém?“ na „proč věřit adiktologům a médiím?“, a nepříjemná otázka zmizela. Hollan mu vrátil úder stejnou mincí, jenže kratší a defenzivní.

Oba výroky jsou ad hominem. Rozdíl je v tom, co zakrývají. Za osobní přestřelkou stojí spor o to, zda Česko opouští nadresortní model protidrogové politiky, který fungoval dvě desetiletí, a nahrazuje ho rezortním přístupem bez jasných garancí pro prevenci, terénní programy a sociální služby. Oslabení těchto služeb obvykle nezdraží jen lidské životy, zdraží i pozdní léčbu, urgentní medicínu a lokální bezpečnost.

Urážka ministra nestojí za pozornost proto, že je hrubá. Stojí za pozornost proto, že odvádí oči od tabulky s čísly, která si nikdo nechce přečíst.