Turek promluvil a Sněmovna vybuchla. Jurečka ho obvinil ze lží, Hřib z boje proti levné elektřině

Středa 11. června 2026, druhé čtení novely stavebního zákona. Poslanec Motoristů a vládní zmocněnec pro Green Deal se postavil k řečnickému pultu a udělal přesně to, co roky dělal na sociálních sítích, jenže tentokrát měl mikrofon napojený na stenografický záznam a kolem sebe dvě stovky kolegů, kteří nehodlali mlčet. Klimatické cíle přirovnal ke komunistickým pětiletkám, obnovitelné zdroje označil za „zelený byznys a ideologii“ a prohlásil, že instalovaný výkon větrníků „existuje pouze na papíře“. Reakce přišla okamžitě a ze všech stran, od KDU-ČSL přes Piráty až po ANO. Nejde ale jen o parlamentní divadlo. Turkova slova dopadla do středu živého vyjednávání s Evropskou komisí o miliardách z Národního plánu obnovy.

Co přesně Turek řekl a kdo mu odpověděl

Turek ve svém vystoupení spojil několik linií, které dosud ventiloval výhradně mimo sněmovní sál. Mluvil o „bruselské demokracii“, zpochybnil efektivitu obnovitelných zdrojů a naznačil, že kvůli postoji EU nebude prosazovat svůj pozměňovací návrh na posílení pravomocí obcí při plánování větrných elektráren. Tón odpovídal jeho starším rozhovorům i videím, obsahově nešlo o překvapení, ale o přenesení celé argumentační výbavy do oficiální legislativní debaty.

Odpovědi na sebe nenechaly čekat. Ministr práce Marian Jurečka z KDU-ČSL mluvil o „dezinformační kampani proti větrným elektrárnám“ a Turka přímo obvinil, že „straší lidi a na sociálních sítích lže“. Konkrétní seznam nepravd sice v debatě bod po bodu nevyjmenoval, ale kontext ukazuje na okruh tvrzení, která analýza Seznam Zpráv už v únoru identifikovala jako nepodložené, od větrníků coby „sekaček na ptáky“ po tvrzení o nesnesitelném hluku rotorů.

Zdeněk Hřib z Pirátů zvolil jinou optiku. Turkovi vzkázal, že nebojuje proti „zlému Bruselu“, ale proti „levnější elektřině pro naše lidi“. Pirátská argumentace dlouhodobě stojí na tom, že Česko je závislé na dovozu energie a rozvoj domácích obnovitelných zdrojů snižuje cenovou zranitelnost domácností i firem. Do debaty se zapojili i další: Gabriela Svárovská upozornila na chvostovou pozici Česka v OZE, Ivan Adamec z ODS varoval před příliš rychlým tlakem na bezuhlíkovou transformaci a Berenika Peštová z ANO zpochybnila, zda lze na solárech a větru „utáhnout“ energeticky náročný průmysl.

Proč nejde jen o parlamentní show

Nejsilnější efekt Turkova vystoupení nespočívá v přirovnání ke komunismu. Spočívá v tom, že jeho pozměňovací návrh k větrným elektrárnám zasáhl do citlivého místa: takzvaných akceleračních oblastí pro obnovitelné zdroje. Ty jsou součástí české reformy 7.7 v rámci Národního plánu obnovy, závazku zjednodušit povolování OZE a vymezit území pro jejich rychlejší rozvoj.

Podle informací Deníku N Evropská komise varovala, že pokud Česko nestanoví podobu akceleračních zón do konce srpna 2026, hrozí riziko ztráty až 25 miliard korun z NPO. Turkův návrh by přitom pravidla pro tyto zóny výrazně zpřísnil, a to v situaci, kdy už dnes existuje rozsáhlý seznam území, kde akcelerační oblasti pro vítr vymezit nelze. Chráněná území, ochranná pásma letišť, vojenské prostory, okolí meteorologických radarů, to vše už je vyloučeno na základě nařízení vlády č. 507/2025 Sb. Turek tedy nenavrhoval regulaci volného prostoru, ale další zpřísnění už tak restriktivního režimu.

Motoristé vs. zbytek spektra: dvě verze levné energie

Za slovní přestřelkou stojí hlubší spor o to, odkud má přijít levnější elektřina. Turkova pozice není výstřel mimo stranickou linii. Program Motoristů pro sněmovní období odmítá upřednostňování OZE, staví český energetický mix na jádru, uhlí, plynu a vodě a mluví o „zelené energetice“ jako o zdroji obřích nákladů a destabilizace soustavy. Výrok o pětiletkách je Turkův osobní styl, obsahová osa je stranická.

Na druhé straně stojí argumentace Pirátů a části koalice: brzdění domácích větrných a solárních zdrojů prodlužuje dovozní závislost, zvyšuje cenovou zranitelnost a zpomaluje modernizaci sítě. Mezi těmito dvěma póly se pohybují ODS a ANO, obě strany přijímají jádro jako páteř, ale liší se v tom, jak rychle a jak tvrdě omezovat fosilní zdroje a jak vstřícně přistupovat k OZE.

Co bude dál s novelou i s Turkem

Sám Turek 11. června naznačil, že svůj pozměňovací návrh tlačit nebude. Deník N už dva týdny před debatou psal, že plán na omezení větrníků nejspíš spadne pod stůl, mimo jiné proto, že Andrej Babiš dal Turkovi najevo nelibost. Pokud to tak zůstane, přímý dopad na novelu stavebního zákona bude malý. Debata ale ukázala dvě věci: pravomoci obcí u větrných elektráren zůstávají politicky výbušné a Turek dokáže i z pozice jednoho poslance vyvolat celostátní diskusi.

Podle nás je nejpodstatnější časový rámec. Evropská komise připomíná, že všechny milníky českého plánu obnovy musí být dokončeny do srpna 2026. Do té doby zbývají necelé dva měsíce. Každý další pokus zpochybnit akcelerační oblasti, ať už z pléna, nebo ze sociálních sítí, bude Brusel číst jako signál, že Praha své závazky nezvládá. A dvacet pět miliard korun je argument, který přebije i tu nejlepší parlamentní repliku.