Roste rychleji než plevel a stát za něj dává pokutu až 100 000 Kč. Tisíce Čechů ho mají na zahradě a netuší to

Nevysadili jste ho, nepěstujete ho, a přesto vám může růst za oknem. Pajasan žláznatý se v Česku šíří semeny, větrem, vodou i kořenovými výstřelky a jeho oblíbeným územím jsou právě zahrady, okraje měst a dopravní koridory. Většina lidí ho přejde pohledem, protože vypadá jako obyčejný jasan. Jenže jasan to není. Pajasan je dřevina z unijního seznamu invazních nepůvodních druhů, a kdo ho na svém pozemku ignoruje nebo s ním naloží špatně, riskuje víc než jen pokutu. Riskuje, že z jednoho stromu udělá desítky.

Jak ho poznat: pět znaků, které jasan nemá

Záměna s jasanem je nejčastější důvod, proč pajasan na zahradách přežívá nepoznán. Rozdíly jsou přitom čitelné i bez botanického vzdělání.

• Postavení listů na větvi. U pajasanu jsou celé listy střídavé, u jasanu vstřícné, vyrůstají naproti sobě.
• Délka a počet lístků. Pajasan má listy dlouhé až kolem jednoho metru, často s třinácti a více jařmy. Jasan obvykle tři až sedm.
• Báze lístků. U pajasanu asymetrická, nepravidelně uťatá. U jasanu klínovitá a téměř přisedlá.
• Zápach. Promněte list mezi prsty. Pajasan zapáchá typicky „myšinově“, nepříjemně a nezaměnitelně.
• Kůra a jizvy. Hladká šedá borka s jemnými prasklinami a nápadně velké listové jizvy na větvích.

V době plodnosti přibývá ještě jedno vodítko: okřídlené nažky, které vítr roznáší na značné vzdálenosti. Právě díky nim se pajasan objevuje na pozemcích, kde ho nikdo nikdy nezasadil. Ministerstvo životního prostředí v zásadách regulace pracuje dokonce s ochrannou zónou dvou kilometrů kolem známých výskytů, tak daleko semena doletí.

Pokuta: kdy hrozí a za co přesně

Částka 100 000 korun koluje internetem jako strašák, ale zákon ji odstupňuje přesněji. Podle § 87 zákona o ochraně přírody a krajiny hrozí fyzické osobě horní sazba 100 000 Kč za úmyslné porušení zákazů stanovených pro druhy na unijním seznamu, typicky za vědomé pěstování, rozmnožování nebo uvádění na trh. Kdo pajasan „zavleče, vysadí nebo šíří“, spadá do jiné skutkové podstaty s horní sazbou 10 000 Kč.

Samovýsev na zahradě tedy automaticky neznamená stotisícovou pokutu. Znamená ale povinnost jednat. Přestupky projednává orgán ochrany přírody a ignorování výskytu, zvlášť pokud strom dál plodí a šíří se na okolní pozemky, může situaci právně zkomplikovat. Veřejně snadno dohledatelný pravomocný případ pokuty konkrétně za pajasan na soukromé zahradě se při naší rešerši nepodařilo najít. Zákonná opora pro postih ale existuje a je konkrétní.

Proč ho nekácet pilou: největší chyba, kterou můžete udělat

Tady je jádro problému, které většina článků o pajasanu přeskočí. Kdo strom prostě pokácí, spustí lavinu. MŽP výslovně uvádí, že po čistě mechanickém kácení pajasan zahustí kořenový systém a vytvoří takzvaný polykormon, desítky až stovky nových prýtů, které vyrazí z kořenů v okruhu několika metrů. Z jednoho stromu se stane neprůchodný porost.

Účinnější postup je cílená injektáž herbicidu do kmene. Strom postupně odumře, kořenový systém se neaktivuje k masivnímu obrůstání a suchý kmen se odstraní až následně. U menších semenáčků lze zasáhnout svépomocí, vytržením i s kořenem. U vzrostlého stromu je ale odborný zásah prakticky nutnost.

Orientační ceny podle číselníku AOPK pro rok 2026: injektáž jednoho stromu při ojedinělém výskytu vychází na 37 Kč za kus, při plošném zásahu od 32 600 do 51 100 Kč za hektar podle pokryvnosti. K tomu se ale účtuje zvlášť mechanická likvidace a odvoz odumřelé hmoty, konečná cena zakázky na jedné zahradě bude vyšší.

Co udělat hned: praktický postup krok za krokem

1. Nafotit a ověřit. Porovnejte znaky s popisem výše. Při pochybnostech pomohou aplikace jako iNaturalist.
2. Nahlásit. Výskyt oznamte AOPK přes iNaturalist, BioLog nebo e-mailem na [email protected]; přiložte fotku, přesnou lokaci a datum. Současně kontaktujte místně příslušný orgán ochrany přírody: obecní úřad, správu CHKO nebo národního parku.
3. Nekácet bez konzultace. U vzrostlého stromu počkejte na doporučení odborníka. Prosté pokácení situaci zhorší.
4. Po zásahu monitorovat. Několik let kontrolujte semenáčky a kořenové výstřelky v okolí. Pajasan je vytrvalý.

Kde v Česku je riziko nejvyšší

Těžiště výskytu leží v teplých oblastech jižní Moravy, včetně okolí Národního parku Podyjí, a v Polabí. Rozsáhlé populace hlásí i teplé části Středočeského kraje. Oficiální druhová karta AOPK eviduje 202 lokalit v krajině a výskyt v 82 z 823 sledovaných zámeckých parků. Přesný počet soukromých zahrad stát neeviduje, ale trend je jednoznačný: pajasan se posouvá i do chladnějších oblastí, hlavně podél silnic a železnic.

Nejde o exotický problém z národních parků. Pajasan je městský strom, roste ve spárách chodníků, na opuštěných pozemcích, za plotem zahrádkářské kolonie. A právě proto, že vypadá normálně, přežívá tam, kde by ho nikdo nečekal.