Ministerstvo spravedlnosti chystá novelu, která má opakovaným opilým řidičům vzít to, co jim zákazy řízení vzít nedokázaly: samotné auto.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc v únoru 2026 veřejně oznámil záměr, který mění logiku trestání za jízdu pod vlivem. Místo řetězení podmíněných trestů a papírových zákazů řízení, které notorické pachatele prokazatelně nezastavují, chce stát sáhnout na majetek. Zabavit auto. Definitivně. Podle vládního legislativního plánu má novela trestního zákoníku putovat na vládu v srpnu 2026 s předpokládanou účinností od 1. července 2027. K dnešnímu dni, 9. května 2026, žádná nová pravidla ještě neplatí.
Co přesně ministerstvo navrhuje
Jádro změny míří na opakované řízení pod vlivem alkoholu nad jedno promile nebo pod vlivem drog. U těchto případů má soud vedle klasických trestů, jako jsou pokuta, podmínka nebo krátký nepodmíněný trest, častěji rozhodovat o propadnutí vozidla. Tejc na tiskové konferenci po jednání vlády 2. února 2026 zmínil i další pilíře:
- Přísnější postih při těžké újmě na zdraví nebo smrti způsobené alkoholem či drogami za volantem
- Kriminalizace neuposlechnutí výzvy policie k zastavení, dnes pouhý přestupek, nově trestný čin s možností zabavení vozu
- Kratší, ale rychle vykonatelné nepodmíněné tresty místo opakovaných podmínek
Klíčová novinka se týká i cizích aut. Dnes zákon jasně říká, že propadnutí věci lze uložit pouze u majetku náležejícího pachateli. Tejc chce výjimku: pokud vlastník věděl nebo musel vědět, že svěřuje vůz člověku, který opakovaně jezdí pod vlivem, může o auto přijít i on. Podmínkou je prokázaná nedbalost.
Proč zákazy řízení nestačí
Čísla z roku 2025 ukazují rozsah problému. Ministerstvo dopravy evidovalo 18 215 přestupků a trestných činů spojených s alkoholem a jinými návykovými látkami. Z toho 7 370 případů spadalo přímo pod trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky. Dalších 5 573 řidičů odmítlo test na alkohol úplně.
Centrum dopravního výzkumu přidává ještě drsnější kontext: u více než 60 % případů s následky na zdraví měl viník v krvi přes 1,5 promile. Ministerstvo dopravy otevřeně přiznává, že na nejrizikovější řidiče, kteří tvoří zhruba 8 % populace, ale způsobují 25 % vážných nehod, „většinou nezabírají tresty ani zákazy“.
Právě tady leží logika novely. Papírový zákaz řízení nezastaví člověka, který si stejně sedne za volant. Podmíněný trest ho nevyděsí, protože další podmínka přijde za dva roky znovu. Ale auto, které mu stát vezme a které propadne státu, už neřídí nikdo.
Zajištění versus propadnutí: co může policie na místě
Představa, že hlídka na silnici řidiči sebere klíčky a odjede s jeho vozem, je procesně složitější, ale výsledek může být stejně tvrdý.
Policie může auto na místě zajistit jako nástroj trestné činnosti. Rozhodnutí o zajištění musí být u movité věci vydáno do 96 hodin. Proti němu se vlastník může bránit stížností, o které rozhoduje soud. Zjišťují se i práva třetích osob, tedy leasingové společnosti, spoluvlastníka nebo manžela či manželky.
O definitivním propadnutí ale rozhoduje výhradně soud v rámci trestního řízení. Teprve pravomocným rozsudkem auto přechází na stát. Zástavní práva přitom nezanikají, banka o svůj nárok nepřijde.
Pro nevědomé vlastníky, typicky rodiče, kteří netušili, že syn jel opilý, nebo leasingovou firmu, by měla platit ochrana: bez prokázané nedbalosti by na ně nový režim dopadnout neměl. Přesné paragrafové znění ale zatím veřejně dostupné není.
Lotyšský precedent: konfiskace fungují, ale opatrně
Česko není první zemí, která zkouší opilce odříznout od volantu přes majetek. Lotyšsko zavedlo tvrdý režim konfiskací a za tři roky zabavilo přes 2 000 vozidel. Podle lotyšské státní policie počet konfiskací v roce 2025 klesl oproti předchozímu období, ze 664 na 547 za deset měsíců, což úřady interpretují jako preventivní efekt. Současně lotyšské ministerstvo dopravy hlásí pokles nehod, těžce zraněných i mrtvých.
Přímou kauzalitu, že právě konfiskace snížily nehodovost, oficiální zdroje samy netvrdí. Mluví o souběžném preventivním efektu. Ale směr je jasný: tam, kde hrozí ztráta majetku za desítky či stovky tisíc korun, se řidič dvakrát rozmyslí.
Rakousko zase od roku 2025 zajišťuje vozidla na místě za extrémní rychlost, za první rok 267 aut. Evropský trend je zřejmý. Česko se k němu připojuje s dvouletým zpožděním.
Kdy to začne platit a na koho přesně dopadne
Harmonogram je jasný: předložení vládě srpen 2026, účinnost nejdříve leden 2027, realisticky červenec 2027. Mezi tím proběhne připomínkové řízení, projednání ve sněmovně i senátu. Prostor pro změny je velký.
Z dosavadních vyjádření nevyplývá, že by pro zabavení auta stačilo každé první zachycení nad jedno promile bez dalších okolností. Ministerský slovník konzistentně směřuje na recidivisty a závažné případy, opakované řízení pod vlivem, nehody s těžkými následky nebo kombinaci alkoholu s ujížděním policii. Dnešní základní sazba za ohrožení pod vlivem návykové látky činí až rok odnětí svobody; při recidivě nebo nehodě dva až tři roky.
Podle nás je podstata změny jednoduchá. Stát přiznává, že systém podmínek a zákazů u nejhorších řidičů selhal. A místo aby přidával další papírový trest, sahá po jediném nástroji, který opilce za volantem skutečně zastaví: vezme mu stroj, kterým zabíjí.