Josh Billings, americký humorista, už v 19. století řekl tuto větu: „Pes je jediné stvoření na světě, které vás miluje víc než vy sami sebe.“
Po celém světě existuje spousta majitelů psů, kteří si psa pořídili za nějakým účelem. Na hlídání domu a majetku, kdy je pes často brán doopravdy jako majetek a ne živý a citlivý tvor. V jiných, stejně neradostných případech, psi suplují prázdninovou zábavu pro děti, nebo dočasný doplněk ke kabelce, který je aktuálně trendy. Naštěstí existují i lidé, a není jich málo, kteří vidí ve svém čtyřnohém společníkovi parťáka a přítele na život a na smrt.
Jak se potkali
Z těch posledních jmenovaných se pak rekrutují ti, kteří se dobře a s láskou starají hned o několik psíků, kteří neměli štěstí hned na začátku života, a v původním místě pobytu s nimi nebylo zacházeno dobře. Mezi tyto lidi lze zařadit i sedmapadesátiletou Marii, která se celý život starala o opuštěná a toulavá zvířata. Ta pak často v jejím domě našla láskyplné trvalé útočiště.
Jednoho dne v roce 2012 se na zahradě jejího domu poblíž italského města San Donaci objevilo krásné štěně německého ovčáka. Bylo na něm sice vidět, že urazilo kus cesty, bylo špinavé a vyhladovělé, ale jinak to byl dobře stavěný mladý psík. Jako už mnohokrát předtím, i tentokrát Maria zahořela ke zvířeti čistou láskou a poskytla mu pečující náruč a domov. Psík se rychle zotavil a od Marie se odmítal vzdálit.
Nehynoucí láska
Malý psík se odvděčil své zachránkyni nehynoucí psí láskou a na rozdíl od ostatních psů v domě, kteří se drželi spíš spolu, se od Marie ani nehnul. Prožíval v její společnosti krásné týdny a měsíce psího dětství. Maria ale na podzim toho roku náhle zemřela. Jako silně věřící, jí obyvatelé farnosti uspořádali pohřeb v místním kostele, kam za svého života často docházela. Pochopitelně ve společnosti malého psíka.
Ten se od své milované paničky nehnul ani na její poslední cestě. Následoval rakev a zůstal po celou dobu mše sedět u ní před oltářem. Pak rakev doprovázel až ke hrobu a přes to, že si ho lidé chtěli odvést a postarat se o něj, se odmítl vzdálit. Seděl tam hodiny, dny, týdny i měsíce. Místní lidé mu postavili improvizovaný přístřešek a nosili mu jídlo. Psík ale evidentně strádal a odešel za svou milovanou paničkou v únoru 2013.