Neplaťte touhle desetikorunou. Kus z roku 1993 sběratelé vykupují až za 230 tisíc Kč

V březnu 2021 někdo na Aukru zaplatil za jednu desetikorunu přesně 230 200 Kč. Mince vypadala jako kterákoli jiná, stejný průměr, stejná hmotnost, stejný letopočet. Jenže na rubu měla detail, který z ní dělá jednu z nejcennějších novodobých oběžných mincí České republiky: nepatrně menší značku „Kč“. Kdo ten rozdíl nezná, snadno ji hodí do automatu na kávu. Kdo ho zná, může držet v ruce majetek za cenu slušného ojetého auta.

Proč zrovna tato desetikoruna

Příběh začíná v Hamburku na jaře 1993. Česká republika potřebovala vlastní mince a zakázku na ražbu desetikorun dostala hamburská mincovna. Než se spustila sériová výroba, vznikly zkušební odražky, mince určené k seřízení strojů na zpracování. Razidlo pro tyto kusy neslo ještě neschválenou finální podobu rubu. Značka „Kč“ na nich byla výrazně menší než na definitivní verzi, která pak šla do milionových nákladů.

Podle numismatických aukčních domů Macho & Chlapovič a AUREA vzniklo zhruba 1 000 takových odražků. Část z nich se nedopatřením dostala mimo zamýšlený režim a unikla do běžného oběhu. Přesný počet uniklých kusů nikdo veřejně nedoložil. Jisté je, že běžných desetikorun z roku 1993 Česká národní banka eviduje 69 997 359. Hledat mezi nimi tu jednu správnou je jako hledat jehlu v kupce sena, která navíc vypadá skoro stejně jako všechny ostatní jehly.

Jak ji poznat: dva detaily na rubu

Samotný letopočet 1993 neznamená vůbec nic. Běžná desetikoruna z toho roku má hodnotu přesně deset korun. Sběratelskou cenu dělá až konkrétní podoba rubu, a rozlišovací znaky jsou dva:

• Velikost „Kč“ — u vzácné varianty je značka viditelně subtilnější, menší. Stačí položit ji vedle jakékoli běžné desetikoruny z pozdějšího ročníku a rozdíl vynikne.
• Průběh oddělovací linky — u vzácné varianty linka protíná písmeno „Č“ pod pravým horním přehybem. U běžné verze prochází zhruba středem přes obě písmena „K“ i „Č“ a nedotýká se „pacičky“ písmene Č.

Kdo si není jistý, neměl by minci čistit ani mechanicky upravovat. Jakýkoli abrazivní zásah snižuje zachovalost, a tím i cenu. Technické parametry obou variant jsou shodné: 7,62 g, průměr 24,5 mm, 144 vroubků na hraně.

Od 134 tisíc po půl milionu: co určuje cenu

Částka 230 tisíc korun z titulku není strop. Je to spíš střed rozpětí, které se v otevřených aukčních záznamech táhne od šesticiferných částek až k hranici milionu. Přehled dohledatelných prodejů ukazuje, jak dramaticky cenu ovlivňuje stav a typ prodeje:

Rozdíl mezi 134 tisíci a 530 tisíci korun nedělá inflace ani ztráta zájmu. Dělá ho zachovalost. Mince v perfektním neobíhaném stavu dosahuje násobků toho, co kus s patinou a drobnými oděrkami z let v peněžence. Roli hraje i provenience, přítomnost odborného posudku a typ aukce, sálový prodej ve specializovaném domě zpravidla vytáhne cenu výš než internetová aukce.

Kde a jak prodat

Kdo má podezření, že drží správnou variantu, má v Česku dvě hlavní cesty.

Numismatický aukční dům je bezpečnější volba pro drahý kus. AUREA Numismatika v Praze nabízí bezplatné a nezávazné ocenění s odpovědí do 48 hodin. Majitel se pak může rozhodnout pro okamžitý výkup nebo zařazení do sálové aukce. Písemný odborný posudek stojí od 3 000 Kč. Macho & Chlapovič provozují pražskou pobočku na Biskupské 8 a jako autorizovaný partner NGC/PMG zajišťují i mezinárodní grading.

Aukro funguje rychleji a s nižší vstupní bariérou. Prodávající vystaví minci v aukci, za pevnou cenu „Kup teď“ nebo v kombinaci obou režimů. U částek přes sto tisíc korun je z dohledaných aukcí patrné, že prodejci často volí osobní předání s možností předchozí prohlídky. Posudek pravosti není povinný, kus za 134 003 Kč se v březnu 2026 prodal bez něj, ale u dražších mincí zvyšuje důvěru kupujícího a může pomoci ceně.

Co dalšího může být cenné

Desetikoruna s malým „Kč“ není jediná rarita, která teoreticky mohla projít běžnou peněženkou. Podle přehledu serveru Peníze.cz, který cituje numismatiky z Macho & Chlapovič i Aukra, stojí za pozornost i desetikoruna 2000 s motivem Petrova (náklad jen 30 tisíc kusů), dvacetikoruna 1995 z hamburské mincovny, dvacetihaléře 2002 a 2003 ze sběratelských sad nebo bankovka 200 Kč 1993 s proužkem „République du Zaïre“. Žádná z nich ale nedosahuje cenového rozpětí varianty „malé Kč“.

Šance, že se vzácná desetikoruna ještě skrývá v krabici s drobáky na chalupě, existuje. Ale řádově jde spíš o výjimečnou náhodu než o realistický plán, desetiletí medializace a sběratelského lovu většinu dohledatelných kusů dávno přesunulo do sbírek a trezorů. Kdo ji přesto najde, ať ji hlavně nehodí do automatu.