Jak se za socialismu chodilo nakupovat: Zboží na příděl nebo fronty na banány dnešní mladší už nezná

Je zvláštní, jak se za pár let doba dokáže změnit. Když dnes vidíte v obchodě frontu, raději se jí vyhnete, než abyste si do ní stoupli. Ovšem před 35 lety tomu bylo přesně naopak. Tam, kde byla dlouhá fronta, se prodávalo nedostatkové zboží a lidé se zařadili už jen preventivně. Na to, co je pro dnešní mladé zcela běžné, například hygienické pomůcky, maso nebo banány, se za socialismu čekalo i několik hodin. Připomeňme si, jaké bylo nakupování v Československu.

Na dovolenou se čekalo i přes noc

Jedinci, kteří nakupování za socialismu nezažili na vlastní kůži, jen stěží uvěří vyprávění svých rodičů a prarodičů, kdy nakupování v Československu vypadalo tak, že jste si stoupli do fronty a čekali, jestli na vás vůbec zbyde nějaké zboží. Nejčastěji se stály hodinové fronty na potraviny, například banány, pomeranče a maso, elektroniku, nábytek, drogerii, například toaletní papír, nebo textil, jak informuje web Aktuálně.

Zákazníci si s sebou přinášeli rozkládací židličky nebo i matrace, věděli, že čekání bude dlouhé a může se protáhnout i přes noc. Například na dovolenou v Rakousku jste mohli čekat i několik dní, rodinní příslušníci se ve frontě střídali na směny. Každý člověk, který si ještě pamatuje nakupování za socialismu, vám odsouhlasí, že předrevoluční doba se nese ve znamení dlouhých front. Čím delší řada, tím luxusnější zboží.

Hodně peněz, málo zboží

V době před rokem 1989 byla práce pro každého, zaměstnanci si vydělali celkem slušné peníze, tudíž měli možnost našetřit si i větší obnos, ale ironií je, že je neměli za co utratit. Peněz bylo dost, ale zboží málo. Lidé tedy šetřili na nedostatkové zboží a čekali, až se opět objeví na pultech obchodů, třeba půl roku nebo i déle, jak uvádí Kupi. V tomto případě však platilo pravidlo – bez známých to někdy nejde. Pokud jste měli přátele na správných místech, frontám jste se vyhnuli.

iZdroj fotografie: Freepik

Takzvané podpultové zboží je dalším charakteristickým znakem předrevoluční doby. „Pamatuji si, když přivezli tatramatky. Lidé tvořili frontu už od brzkých ranních hodin, na krám jich přivezli jen pár kusů. Moje švagrová řekla, že poslední pračka je vadná, a ukončila prodej. Ve skutečnosti mi ji ve skladu schovala. Byla to holt taková doba,“ vzpomíná na staré časy pan Karel Š. z Tábora.

Doba letí rychle kupředu a my můžeme být vděční, že dnes je všeho dostatek. Ovšem i dnešní doba má svá negativa, a sice přehlcený trh. Konzumní společnost nakupuje více, než dokáže spotřebovat, a dochází tak k nadměrnému plýtvání jídlem i ostatním zbožím, například oblečením. Ještě před 20 lety bylo jen pár druhů televizí, hraček nebo jen několik málo módních kousků, jak jsme již zavzpomínali na DámskémDeníku.