Nakoupíte ve dvě ráno bez prodavačky. V Česku je už přes 100 obchodů, kde nikoho nepotkáte

Představte si vesnici se čtyřmi sty obyvateli někde na Plzeňsku. Klasický krám zavírá v pět, v sobotu ve dvanáct, v neděli vůbec neotvírá. Kdo se vrací ze směny v osm večer, jede pro chleba do města. Právě tady se v posledních dvou letech zabydlel formát, který tenhle problém řeší: obchod, který nikdy nezavírá, protože nepotřebuje nikoho za pultem. Přes den v něm prodavačka normálně stojí. Jakmile odejde, prodejna přepne do automatického režimu a zůstane otevřená celou noc, celý víkend, celý svátek.

Dvě stovky prodejen, ale ne jeden model

Čísla, která v únoru 2026 zveřejnily Seznam Zprávy, ukazují jasný trend: v Česku funguje přibližně 200 automatických samoobsluh. Stovku z nich provozuje COOP, zbytek se dělí mezi Makro se značkou Můj obchod (11 prodejen), menší lokální projekty a provozovny, které s potravinami nemají nic společného.

Důležité je, že „obchod bez prodavačky“ neznamená všude totéž. COOP většinou staví na hybridním modelu: přes den klasická obsluha, mimo otevírací dobu automatizovaný režim. Zákazník se identifikuje mobilní aplikací a bankovní identitou, naskenuje zboží na samoobslužné pokladně, zaplatí kartou a odejde. Jiní provozovatelé jdou dál: děčínské železářství Altara běží nonstop čistě bez personálu, vstup řeší aplikace CONTIO, prostor hlídají kamery s umělou inteligencí.

Proč zrovna teď a proč zrovna vesnice

Tři faktory se potkaly ve správný čas. Zaprvé, personál. Lukáš Němčík z COOPu opakovaně vysvětluje, že automatizace není způsob, jak ušetřit za pokladní. Je to způsob, jak udržet obchod otevřený tam, kde prodavačku prostě není kde vzít. Zadruhé, peníze od státu. Ministerstvo průmyslu a obchodu od roku 2023 cíleně dotuje hybridní venkovské prodejny, protože mizející obchody na vesnicích jsou politicky i sociálně citlivé téma. Zatřetí, technologie zlevnila. Samoobslužná pokladna, čtečka QR kódů, kamerový systém a cloudová správa dnes stojí zlomek toho, co před pěti lety.

Výsledek: zatímco slovenský COOP Jednota měl po celém roce 2025 dohromady 27 automatizovaných prodejen, český COOP jich za stejné období rozjel téměř čtyřnásobek. V regionu střední Evropy je to výjimečné tempo.

Jak nákup ve dvě ráno vypadá v praxi

Kdo chce nakoupit v noci v prodejně COOP, potřebuje smartphone s aplikací a ověřenou bankovní identitu. Aplikace vygeneruje QR kód, ten otevře dveře. Uvnitř zákazník skenuje zboží, platí kartou a odchází; systém zaznamená každý krok. Hotovost nepřijímá žádná ze sítí.

U Altary v Děčíně je postup podobný, jen místo COOPové aplikace slouží systém CONTIO a registrace je možná i přes občanský průkaz. Když se něco zasekne, funguje telefonická linka na vzdálenou podporu.

Pro seniory bez chytrého telefonu nebo lidi bez bankovní identity to znamená jednu věc: přes den nakoupí klasicky s obsluhou, v noci je prodejna mimo jejich dosah. Univerzálně bezbariérová služba to zatím není, a provozovatelé to vědí. Právě proto většina prodejen COOPu zůstává hybridní, ne čistě automatická.

Nejen potraviny, nejen obchody

Formát se šíří do míst, kde by ho člověk nečekal. Podle ČT24 už automatizovaný provoz testují železářství, obecní projekty i kulturní instituce. Památník Josefa Lady v Hrusicích zavedl autonomní režim návštěv přes aplikaci a bankovní identitu: vstup, prohlídka, suvenýr, odchod, vše bez průvodce. Památník je sice aktuálně uzavřený kvůli rekonstrukci, ale princip fungoval a má se vrátit.

Zajímavější je směr, kterým se trend ubírá: obce přemýšlejí o samoobslužných knihovnách, komunitních centrech, výdejnách zásilek. Automatizovaný vstup a dohled jsou technologie, ne obchodní model, a dají se přišroubovat na cokoli, co má dveře a provozní dobu.

Skutečná změna není v tom, že z obchodu zmizela prodavačka. Je v tom, že obchod, který by jinak zavřel ve čtyři odpoledne, nebo zavřel nadobro, teď svítí i ve dvě v noci.