Litr nafty v Česku stojí v průměru 47,79 korun a na některých dálničních pumpách už padesátikorunová hranice padla. Hlavní viník přitom nesedí za pokladnou čerpací stanice.
Když analytik XTB Jiří Tyleček 7. září odhadl, že celostátní průměr nafty se může během jednoho až dvou týdnů vyšplhat k 49 až 50 korunám za litr, nešlo o alarmismus. Šlo o prostou aritmetiku velkoobchodních cen, rafinérských marží a geopolitického napětí kolem Hormuzského průlivu. Benzín se mezitím vyšplhal na 44,22 koruny za litr. Za pouhého půl roku, od března do září, zdražila nafta o více než devět korun, benzín o osm. A vláda sama přiznává, že tentokrát nemá v rukou páku, která by růst zastavila.
Kde skutečně vzniká zdražení
Politická debata se tradičně soustředí na marže čerpacích stanic. Jenže tentokrát problém leží jinde. Podle Tylečka i dalších analytiků, včetně Borise Tomčiaka a Ondřeje Hartmana, je hlavním motorem drahá velkoobchodní nafta. Rafinérie na Blízkém východě a v Rusku vypadly z provozu nebo omezily exporty, což vyhnalo rafinérské marže nahoru. Ropa Brent drží vysoké úrovně a diesel je na světových trzích vzácnější než benzín, proto je dnešní šok výrazně „dieselovější“ než cokoliv, co Česko zažilo v roce 2022.
Maloobchodní marže pump jsou přitom podle vládní tiskové konference ze 7. září nižší než při jarní regulaci. Jinými slovy: i kdyby stát znovu zastropoval přirážku čerpacích stanic, ušetřil by řidiče maximálně o pár haléřů. Jádro problému leží tisíce kilometrů od české pumpy.
Proč strop nefunguje, a kde už selhal
Cenový strop na pohonné hmoty zní jako jednoduchý politický tah. Praxe ale ukazuje něco jiného.
- Maďarsko (2022): Vláda Viktora Orbána zavedla tvrdý strop, který držela měsíce. Výsledek? Zahraniční dodavatelé přestali na maďarský trh vozit dostatek paliv, vypukl panický nákup a v prosinci 2022 musel Budapešť strop zrušit kvůli „kritické situaci“ v zásobování, jak tehdy informoval Reuters.
- Slovensko (2026): Bratislava zavedla dvojí cenu nafty, levnější pro domácí řidiče, dražší pro zahraniční. Evropská komise zahájila řízení pro porušení pravidel jednotného trhu a Slovensko muselo režim stáhnout.
Česko je součástí stejného jednotného trhu. Pokud by strop šel pod dovozní cenu, zahraniční dodavatelé mohou jednoduše přesměrovat paliva tam, kde za ně dostanou víc. Premiér to 7. září nepřímo přiznal, když mluvil o očekávání společného řešení na úrovni EU, nikoliv čistě českého zásahu.
Jak si Česko stojí v Evropě
Podle dat Weekly Oil Bulletin Evropské komise k 7. září 2026 nepatří české ceny k nejhorším v regionu:
| Země | Benzín (€/l) | Nafta (€/l) |
|---|---|---|
| Německo | 2,331 | 2,328 |
| Rakousko | 1,912 | 2,126 |
| Polsko | 1,812 | 1,982 |
| Česko | 1,806 | 1,959 |
| Slovensko (31. 8.) | 1,753 | 1,883 |
Česko je pod průměrem EU a výrazně pod Německem. Právě tímto argumentem vláda zdůvodňuje svou zdrženlivost; ministr Havlíček 9. září řekl, že kabinet zakročí, až pokud by ČR měla zásadně vyšší ceny než okolí. Zatím k tomu nemá důvod.
Co to znamená pro peněženku a pro ceny v obchodech
Při růstu nafty z 47,79 na 50 korun za litr zaplatí řidič s měsíčním nájezdem tisíc kilometrů a spotřebou šest litrů na sto kilometrů navíc asi 133 korun měsíčně. Na jednom plném tanku padesáti litrů je rozdíl zhruba 111 korun. Nejde o částku, která změní rodinný rozpočet, ale pro dopravce je počet jiný.
Sdružení ČESMAD upozorňuje, že pohonné hmoty tvoří zhruba třetinu nákladů dopravců. Při nízkých maržích v logistice se zdražení paliv musí promítnout do cen přepravy, a tím i do regálů supermarketů. Český statistický úřad už v srpnu zaznamenal, že paliva přispěla ke zrychlení inflace na 1,9 %. Rozvážkové služby sice k 9. září bezprostřední zdražení neplánují, ale pokud nafta skutečně překoná padesátku a zůstane tam, tlak na celý dodavatelský řetězec zesílí.
Kdy čekat úlevu
Analytici se shodují na jednom: klíč k zlevnění neleží v Praze. Ceny klesnou, až se zlepší nabídka, tedy uklidnění konfliktu kolem Hormuzského průlivu, návrat rafinérských kapacit a obnovení exportů. Bez toho zůstává diesel na světových trzích vzácný a drahý. Vláda může tempo zdražování krátkodobě brzdit, třeba dalším snížením spotřební daně, ale nákladový šok vznikající tisíce kilometrů od českých hranic tím neodstraní.
Padesát korun za litr nafty zatím není celostátní realita. Je to ale scénář, na který se podle všeho vyplatí připravit spíš dřív než později, a čekat, že ho zastaví jedno rozhodnutí české vlády, by bylo přání vydávané za strategii.