Mám tři děti. Ale jen jedno si opravdu zaslouží dědit

Pan Michal S. řešil dlouhé roky velké dilema. Dvě ze tří dětí se na něj po smrti jeho manželky vykašlaly a on se nyní rozhodl, že je vydědí.

Smutný starší muž senior i Zdroj fotografie: Freepik
                   

Rozdělit dědictví není vždy jednoduché, a to zejména v případě, pokud se děti starají pouze o to, kolik dostanou, zatímco další z nich zajímá člověk jako takový. Právě podobné dilema řešil také pan Michal S., kterému bohužel zesnula manželka. Dva jeho potomci s ním následně přestali komunikovat a nezajímají se o něj. On se je proto rozhodl vydědit. 

Děti se odmlčely a nechtějí pomáhat 

Celý život jsem pracoval. Ne kvůli sobě, ale kvůli své rodině. S manželkou jsme vychovali tři děti. Nikdy jsme nebyli bohatí, ale snažili jsme se jim dát všechno – vzdělání, podporu, zázemí. Jenže časy se změnily. A s nimi i vztahy. Po smrti manželky jsem zůstal v domě sám. Čekal jsem, že se děti budou zajímat. Zavolají. Přijedou. Pomůžou mi třeba jen s nákupem nebo okapy. Ale týdny se změnily v měsíce a telefon mlčel,“ začal pan Michal S. 

Přihlaste se k našemu newsletteru a mimo jiné získáte možnost účastnit se soutěže a mít přehled o dalších nabídkách našich partnerů. Soutěž je pouze pro aktivní odběratele novinek.


„Děti mě přemluvily ke koupi psa, zůstal ale na krku mně.“ Žena už neví, co si počít. Ráda by se ho zbavila

„Nakonec jsem se přestal připomínat. Dvě ze tří dětí se téměř odmlčely. Odpovídají jednoslovně na zprávy, na svátky pošlou SMS. Když jsem naposledy potřeboval odvoz k lékaři, ani jeden z nich nemohl, prý kvůli práci,“ přiznal senior redakci webu Dámský Deník. 

Dědictví není nárok, ale důvěra 

„A pak mám nejmladší dceru. Je jiná. Volá každý týden, přijede, když může. Když mi na jaře operovali kyčel, byla u mě dva týdny, přestože má práci i dvě děti. Vnuk mi posekal trávu, vnučka mi pomohla s počítačem. Nečekají nic. Neptají se, co po mně jednou zdědí. Ale právě proto jsem se rozhodl – budou to oni,“ dodal pan Michal S.

Zamyšlená důchodkyně

„Moje děti jsou nevděčné. Přijdou, nají se a zase odejdou,“ smutní paní Jarka (64)

Vnuk a dědeček si hrají iZdroj fotografie: Freepik

„Zákon sice říká, že děti dědí rovným dílem, ale zároveň dává možnost rozhodnout jinak. Pokud potomek dlouhodobě neprojevuje zájem o rodiče, lze ho ze zákonného dědictví i z povinného dílu vyloučit – tzv. vydědit. Důvody ale musí být vážné, jasně formulované a podložené. Právník mi poradil vše pečlivě sepsat. Dům, úspory i zahrádka – vše připadne dceři. Ostatní dvě děti jsem s těžkým srdcem vydědil. Ne ze zloby. Ale z hlubokého zklamání,“ ukončil senior rozhovor s tím, že ví, že ho budou zbylé děti nejspíše nenávidět.

Co byste v takovém případě udělali vy?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lukáš Jírovec

Zobrazit další články