Masaryk, Komenský, Němcová z peněženek pryč? Macinka řekl Pavlovi do očí, co si o jeho plánu na euro myslí

Neděle 1. června 2026, Praha-Radotín. Na summitu reVize Česka vystoupil Petr Pavel s výzvou, aby Česko opustilo „sentiment ke koruně“, pokud brání rozvoji země. Argument byl geopolitický i ekonomický: země, která generuje většinu svého HDP v provázanosti s eurozónou, by měla „být u stolu“, kde se rozhoduje o sazbách a pravidlech. Žádný termín, žádný harmonogram, žádný návrh vstupu do kurzového mechanismu ERM II. Jen politický signál. A ten stačil, aby se téhož dne po jednání kabinetu ozvala vláda s odpovědí, která nenechávala prostor pro interpretaci.

Co přesně Pavel řekl, a co neřekl

Pavlovo vystoupení na summitu reVize Česka nebylo technickým materiálem. Nezazněl návrh data přijetí eura, nezazněla ani roadmapa legislativních a technických kroků. Prezident mluvil o euru jako o nástroji ekonomické modernizace a o českém vlivu v Evropské unii. Kritizoval i to, že vláda nově zastavila každoroční zprávu o připravenosti Česka na vstup do eurozóny, dokument, který společně zpracovávaly ministerstvo financí a Česká národní banka.

Hrad navíc avizoval setkání Pavla s eurokomisařem Valdisem Dombrovskisem. Kontext byl tedy záměrně evropský: prezident chtěl euro zarámovat ne jako měnovou technikálii, ale jako otázku strategického směřování země.

Vládní odpověď: koruna do ústavy, euro do šuplíku

Reakce přišla rychle. Po jednání kabinetu téhož dne vystoupili představitelé vlády s jasným odmítnutím. Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Petr Macinka, člen koalice Motoristů, patří k nejhlasitějším odpůrcům eura v kabinetu. Jeho veřejný vzkaz prezidentovi byl jednoznačný, byť přesné znění přímé osobní výměny s Pavlem otevřené zdroje nedokládají, postoj vlády mluví za vše.

Programové prohlášení Babišova kabinetu je v tomto bodě neobvykle explicitní: „Naše vláda nepřijme euro ani nepodnikne žádné kroky směrem k jeho zavedení.“ Navíc chce korunu a právo na hotovostní platby ukotvit přímo v Ústavě ČR. To by případný budoucí obrat k euru prodražilo nejen technicky, ale i symbolicky; změna ústavy vyžaduje třípětinovou většinu v obou komorách parlamentu.

Premiér Babiš v květnu zdůvodnil konec každoroční zprávy o připravenosti prostě: je zbytečné projednávat něco, co vláda nechce. Téma si podle něj má řešit až příští kabinet, tedy nejdříve po volbách v roce 2029.

Masaryk, Komenský, Němcová: emotivní zkratka s reálným jádrem

Zmínka o tvářích na bankovkách není jen rétorika. Eurobankovky mají společný celoevropský design, žádná národní osobnost se na nich neobjevuje. Masaryk z pětitisícovky, Komenský z dvousetkoruny, Němcová ze stokoruny; ti všichni by z oběživa skutečně zmizeli. Národní motiv si členské státy eurozóny vybírají pouze na jedné straně euromincí. Česko by tedy mohlo na mince umístit třeba lva nebo Pražský hrad, ale bankovky by vypadaly stejně jako v Německu, Francii nebo Chorvatsku.

Pro odpůrce eura je to silný emocionální argument. Pro zastánce naopak detail, který zastírá podstatu debaty o sazbách, kurzovém riziku a ceně peněz pro domácnosti.

Jak daleko je euro reálně?

Za současné vlády nikam. Ale i kdyby se politická situace po volbách v roce 2029 otočila, přijetí eura by nebylo otázkou měsíců. Podle pravidel ECB musí stát nejprve dobrovolně vstoupit do kurzového mechanismu ERM II a setrvat v něm minimálně dva roky. K tomu je třeba politický mandát, legislativní příprava, technická adaptace bank i celého hotovostního oběhu. Realistický odhad: i při rychlém obratu ne dříve než kolem roku 2032.

Společný materiál ministerstva financí a ČNB z dubna 2025 přitom odhaduje finanční závazky spojené se vstupem do eurozóny na minimálně 118 miliard korun. A upozorňuje na klíčovou výhradu: česká ekonomika je sice s eurozónou silně provázaná, ale její průmyslový základ ji činí citlivější vůči šokům. Bez vlastní měnové politiky (ČNB dnes drží dvoutýdenní repo sazbu na 3,50 %, zatímco ECB pracuje s dvouprocentní sazbou) by Česko ztratilo možnost reagovat na vlastní ekonomické problémy úpravou sazeb a kurzem koruny.

Po vstupu Bulharska do eurozóny od ledna 2026 se Česko ocitlo v užší skupině členských států EU, které euro stále nepoužívají. Na rozdíl od Dánska, které má formální výjimku, je Česko standardní člen s povinností euro jednou přijmout, jen bez termínu.

Spor o symboly, ne o datum

Střet mezi Hradem a Strakovou akademií není o tom, zda euro přijde příští rok. Obě strany to vědí. Pavel nepředstavil plán, vláda nemá koho přehlasovat. Jde o něco jiného: kdo bude české veřejnosti definovat korunu jako symbol suverenity, a kdo euro jako symbol modernizace. Macinka a Babiš sázejí na to první. Pavel na to druhé.

Praktický dopad na peněženky Čechů je zatím nulový. Masaryk, Komenský i Němcová zůstávají na svých místech. Ale bitva o to, jestli tam zůstanou napořád, se právě rozjela naplno.